Mikojan-Gurjevič MiG-3 - druhá světová válka | druhasvetova.com

 

Mikojan – Gurjevič MiG – 3

Základní technické údaje: Mikojan – Gurjevič MiG – 3

Typ: jednomístný stíhací letoun, pohonná jednotka: řadový pístový motor AM – 35 A V – 12 o výkonu 1 007 kW, výkony: max. rychlost 640 km/h ve výšce 7 000 m, počáteční stoupavost 1 200/min, dostup 12 000 m, dolet 1 250 km, hmotnost: prázdná 2 595 kg, plná 3 350 kg, rozměry: rozpětí 10,3 m, délka 8,15 m, výška 2,67 m, výzbroj: 12,7 mm kulomet Berezin BS a dva 7,62 mm kulomety ŠKAS vestavěné v přídi, později navíc dva 12,7 mm kulomety ve výstupcích pod křídly, na závěsech pod křídy šest 82 mm neřízených raket či dvě 100 kg pumy

Na počátku své kariéry si získal letoun Mikojan – Gurjevič MiG – 3 pověst černého koně mezi novými typy stíhaček, ve skutečnosti se ale vyznačoval obtížnou pilotáží a nedostatečnou výzbrojí. Přestože tento stroj dosahoval nejvyšší rychlosti ze všech sovětských stíhacích letadel daného období, německým typům BF 109 G nebo Fw 190 nebyl důstojným protivníkem. Prototyp z jara 1940 nesl označení I – 61, v původní podobě pohon zajišťoval řadový motor Mikulin AM – 35 V – 12 o výkonu 895 kW ( 1 200 koní ) a do sériové výroby se jako MiG – 1 dostal v září 1940.

Značným handicapem konstrukce se stal neúměrně dlouhý motor, kvůli němuž měl pilot špatný výhled a letoun postrádal směrovou stabilitu a slabá výzbroj již tvořily pouhé tři kulomety. V bojích po zahájení německé operace Barbarossa proto stroje MiG – 1 těžce trpěly a nutností se v druhé polovině roku 1941 stalo urychlené zahájení výroby modernizované verze MiG – 3. V této modifikaci získaly stíhačky MiG – 3 výkonnější 1 007 kW motor AM – 35 A ( 1 350 koní ), díky němuž stoupla maximální rychlost na 640 km/h.

Konstruktéři použili nastavitelnou vrtuli, zvětšili rozpětí klínovitých křídel a zakryli pilotní prostor dozadu otevíratelným překrytem. Ovladatelnost stíhačky se mírně zlepšila, letouny MiG – 3 se začaly používat k doprovodu útočných bombardérů a k útokům proti pozemním cílům. Roku 1942 došlo u bojových útvarů k zesílení výzbroje, když do proudnicových výstupků pod křídly přibyly dva 12,7 mm kulomety, postupně ale byly MiG – 3 vytlačeny stíhacími letouny s hvězdicovými motory například La – 5. Celkem v Sovětském svazu vzniklo 3 422 letounů, z nichž pouze prvních sto bylo modifikace MiG – 1.

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      design by Jakub M.             admin \ archiv aktualizací \ o webu \ kontakt