I-135 M-62 Čajka model 1939 • Druhá světová válka • druhasvetova.com

 

I – 153 M – 62 Čajka model 1939

Základní technické údaje: I – 153 M – 62

Typ: jednomístný stíhací letoun, pohonná jednotka: motor M – 62 o výkonu 1 000 HP, výkony: rychlost nad hladinou moře 366 km/h, ve výšce 5 000 m 424 km/h, stoupání do výšky 5 000 m/5,7 min, dostup 11 000 m, dolet 600 km, hmotnost: prázdná 1 348 kg, plná 1 859 kg, rozměry: délka 6,18 m, rozpětí 10,00 m, výška 2,80 m, výzbroj: čtyři kulomety ŠKAS ráže 7,62 mm nebo čtyři kulomety BS ráže 12,7 mm nebo dva 20 mm kanony ŠVAK

Tato stíhačka byla zkonstruována v roce 1938 konstrukční kanceláří N. N. Polikarpova. Navzdory všeobecnému povědomí byla ve skutečnosti daleko modernější než I – 16. I – 153 ( I jako istrebitěl – stíhač ) reprezentovala další vývoj letadla I – 15. Vzhledově si byly velice podobné. Hlavní rozměry zůstaly stejné, tvar racčího křídla byl mírně poupraven a na rozdíl od I – 15 měla I – 153 zatahovací podvozek. Motor M – 25 byl nahrazen daleko silnějším M – 62, celá konstrukce byla podle toho zesílena a sedadlo pilota bylo opancéřováno. V roce 1939 se dostala do sériové výroby a byla posledním dvojplošníkem, který Sověti masově vyráběli.

Její tvar a konstrukce byli skoro dokonalé, letové vlastnosti na dvojplošník výjimečné, letoun těchto tvarů a konstrukce by mohl být považován za nejlepší ze všech kdy postavených dvojplošníků. V druhé polovině 30. let patřila I – 153 do kategorie vysoko rychlostních letounů. Nicméně koncem 30. let již byla pro sériovou výrobu zastaralá. Začátkem 40. let byla již její rychlost na stíhačku nedostatečná. Požadavky zněly na rychlost 500 – 600 km/h a dvojplošník takové rychlosti jednoduše dosáhnout nemohl.

Mezi hlavní verze tohoto letounu patřila I – 153 s výzbrojí čtyř kulometů ŠKAS ráže 7,62 mm, dále I – 153BS jež byla vyzbrojena čtyřmi kulomety BS ráže 12,7 mm a rovněž verze I – 153P ( P jako pušečnyj – vybavená kanonem ), která nesla dva kanony ŠVAK ráže 20 mm. Letoun byl hodnocen jako jedna z nejlepších, ne – li nejlepší, sériově vyráběná frontová dvojplošníková stíhačka, s výbornou obratností a silnou výzbrojí. Jedinou vážnou slabinou byla poměrně nízká maximální rychlost. Celkově bylo vyrobeno přibližně 3 400 kusů I – 153 všech verzí. V létě roku 1939 proběhl její první křest ohněm v oblasti řeky Chalchin – gol v Mongolsku. Zůstala pak ve službě první dva roky 2. světové války.

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      design by Jakub M.             admin \ archiv aktualizací \ o webu \ kontakt