PZL P.37 Loś • Druhá světová válka • druhasvetova.com

 

PZL P.37 Loś

Základní technické údaje: PZL P.37 Loś

Typ: čtyřmístný bombardovací letoun, pohonná jednotka: dva hvězdicové motory Pegasus XX o výkonu 970 HP ( 723 kW ), výkony: max.rychlost 412 km/h ve výšce 2 800 m, dostup 7 000 m, stoupavost 4,7 m/s, dolet  2 600 km ( s přídavnými palivovými nádržemi ), rozměry: délka 12,92 m, výška 5,1 m, rozpětí 17,93 m, hmotnost: prázdný 4 280 kg, plný 9 105 kg, výzbroj: tři kulomety ráže 7,92 mm v předním, hřbetním a spodním střelišti, až 2 580 kg pum

V září 1939 byl nejmodernějším polským letounem PZL P.37 Loś. Měl vynikající design, který kombinoval skvělou ovladatelnost a dobrý výkon. Vlivem pomalého tempa výroby však do bojů  o Polsko zasáhlo pouze malé množství strojů. Loś byl vyvinut v reakci na specifikaci pro nový bombardér polského letectva z roku 1934. Hlavní projektant Jerzy Dabrowski, věnoval zvláštní pozornost aerodynamické čistotě letounu. Letoun měl malý eliptický průřez trupu, poměrně malé místo pro bomby, ale tento problém konstruktér vyřešil tím, že přidal další pumovnici mezi křídla a motory, kde byl profil křídla nejširší. Nízká hmotnost trupu v kombinaci s nízkou hmotností křídel, dovolovala letounu nést pumy při mimořádném zatížení. Původní projekt byl přijat v říjnu 1934, ale objednávka na prvních deset letounů + prototyp byla udělena až v roce 1935.

První prototyp poháněný motory Bristol Pegasus se vznesl do vzduchu 13. prosince 1936, i přesto, že byl výkon uspokojivý, objevila se řada problémů. Druhý prototyp vybavený motory Pegasus XX, které už byly určeny pro výrobní variantu, musel řešit problémy s přepracováním kabiny, s dvojitými svislými ocasními plochami a také s podvozkem. Druhý prototyp se vznesl do vzduchu v listopadu 1937. Do té doby byla původní objednávka rozšířena na 28 strojů + dva prototypy. Dodávky byly zahájeny v březnu 1938, letadla byla vybavena motory Pegasus XII ( místo XX ) a prvních deset letounů ještě mělo jednoduchou svislou ocasní plochu. Tyto stroje byly označeny P.37A, zatímco zbytek objednávky dostal označení P.37 ABIS PZL. Jeden z těchto letounů dostal nové motory Gnome – Rhone 14N – 01 a stal se prototypem P.37C, variantou, která byla určena na export. Během testů dosáhl rychlosti až 453 km/h.

Díky dobrým výkonům, velkým pumovým nákladem a výjimečně čistými liniemi, vzbudil velký zájem v zahraničí. Objednávka pro polské letectvo byla mezitím zvýšena na celkem 124 letadel. První P.37 s motory Pegasus XX byly připraveny v roce 1938. Výroba dosáhla14 kusů měsíčně. Dodávky ale zpomalily některé problémy a z nich vyplývající nehody. V prosinci 1938 se výroba letounů přemístila do nové továrny v Mieleci a to zapříčinilo další zpoždění výroby, takže 1. září 1939 mělo polské letectvo k dispozici pouze 90 strojů. Z nich se 36 letounů, ještě ne úplně vybavených vším potřebným technickým zařízením vrhlo na německé obrněné kolony, kterým uštědřily těžké ztráty. Mnoho Lośů bylo zničeno na zemi a to jak Němci, tak i polským pozemním personálem, který tak zabránil, aby Němcům padli do rukou. Dne 17. září odlétlo sedmnáct PZL P.37 do Rumunska, zatímco další čtyři přistály v Sovětském svazu. Jeden z mnoha poškozených strojů byl Němci odeslán do Rechlinu, kde byl podroben mnoha zkouškám. Rumunsko použité P.37 nasadilo proti Sovětskému svazu v letech 1941 – 1944. Poslední Lośy rumunských vzdušných sil byly zničeny v září 1944 na letišti Cimpia Turzii.

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      design by Jakub M.             admin \ archiv aktualizací \ o webu \ kontakt