Fokker T.VIII - W - druhá světová válka | druhasvetova.com

 

Fokker T.VIII – W

Základní technické údaje: Fokker T.VIII – W

Typ: třímístný průzkumný a torpédonosný plovákový letoun, pohonná jednotka: dva hvězdicové pístové motory Wright R- 975 – E3 Whirlwind o výkonu 336 kW ( 450 koní ), výkony: max. rychlost 285 km/h na úrovni hladiny moře, dostup 6 800 m, dolet 2 100 km, hmotnost: prázdný 3 100 kg, plný 5 000 kg, rozměry: délka 13 m, rozpětí 18 m, výška 5 m, výzbroj: jeden pevný a dva pohyblivé ručně ovládané kulomety ráže 7,92 mm až 605 kg pum nebo jedno torpédo

Fokker T.VIII - W.jpg

Dvoumotorový dvouplovákový  letoun Fokker T.VIII – W s kombinovanou konstrukcí tvořenou dřevem a kovem s trojčlennou posádkou navrhli v roce 1937 pro potřeby nizozemské Námořní letecké vojenské služby ( MLD ), jež chtěla vyřadit své věkovité průzkumné a torpédonosné dvojplošníky. Pohon letounu původně zajišťovaly hvězdicové motory Wright Whirlwind, po dokončení prototypu ale konstruktéři zjistili, že svůj výtvor podmotorovali. Plány na instalaci pohonných jednotek Bristol Mercury vzaly v důsledku německé invaze do Nizozemska v květnu 1940 za své. Svou službu u MLD letouny T.VIII – W započaly roku 1939 a do 11. května následujícího roku, již odběratel převzal všechny objednané stroje ( včetně jednoho, jejž omylem sestřelila Luftwaffe ). MLD rychle poznalo, že používat tyto plovákové letouny v oblasti v níž působí nepřátelské stíhačky není prakticky možné a devět přeživších strojů proto přesunulo na francouzské základny na pobřeží Lamanšského průlivu.

Jeden T.VIII – W pak přepravil členy nizozemské vlády do Velké Británie. Do Francie nizozemská letadla dorazila 12. května 1940 a v následujících deseti dnech podnikla řadu hlídkových letů nad Kanálem. Tyto operace ale rychle ztrácely koordinaci a praktický smysl, s tím, jak se na severu Francie hroutilo francouzské letectvo, navíc zanikalo i funkční velení. MDL proto 22. května nařídilo všem posádkám přelétnout použitelná letadla do Velké Británie. Osm Fokkerů T.VIII – W dorazilo 1.června 1940 do Pembroke Docku v jižním Walesu, kde jejich posádky vytvořily zárodek budoucí 320. nizozemské perutě britského Královského letectva.

V následujících dvou měsících prováděly Fokkery T.VIII – W ( s britskými sériovými čísly AV958 – AV965 ) hlídkové lety nad tzv. Západními přístupy, poté ale musely být vzhledem k nedostatku náhradních dílů vyřazeny. Nizozemští letci místo nich převzali britské letouny Avro Anson a Lockheed Hudson, s nimiž dále operovali z Carew Cheritonu. Již dříve ale u firmy Fokker vyvinuli zvětšenou verzi pro potřeby finského letectva. Pod označením T.VIII – W/C ji firma začala vyrábět právě v době německého vpádu do země. S hvězdicovými motory Bristol Mercury XI letoun dosahoval maximální rychlosti o 72 km/h vyšší než standardní typy z výzbroje MLD. Němcům tak do rukou padlo dvacet částečně dokončených hydroplánů T.VIII – W a T.VIII – W/C, jež nechali u firmy Fokker dokončit. V barvách Luftwaffe pak tyto plovákové stroje prováděly protilodní hlídkové lety a námořní záchranou leteckou službu v oblasti Severního moře.

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      design by Jakub M.             admin \ archiv aktualizací \ o webu \ kontakt