Základní technické údaje: Fokker T.IX

Typ: pětimístný střední bombardovací letoun, pohonná jednotka: dva 14válcové radiální pístové motory Bristol Hercules o výkonu každý 1 025 kW, výkony: max. rychlost 440 km/h, dostup 8 000 m, dolet 2 720 km, rozměry: délka 16,50 m, rozpětí 24,70 m, výška 5,10 m, hmotnost: prázdná 6 500 kg, plná 11 200 kg, výzbroj: kanon ráže 20 mm v přídi + 2x dvojče těžkých kulometů ráže 12,7 mm ve hřbetním a spodním střelišti, až 2 000 kg pum

Fokker T.IX byl projektován jako náhrada za letouny Martin. Firma Fokker byla požádána o stavbu nového dvoumotorového bombardéru pro letectvo Nizozemské východní Indie, kam měla směřovat většina v budoucnu vyrobených letounů.

Fokker T.IX  se stal prvním celokovovým letounem společnosti. Stavba na jeho prototypu byla zahájena v roce 1938. Letoun se vyznačoval velice úzkou zadní částí trupu, na kterou navazovaly zdvojené ocasní plochy, které se poté v letech 2. světové války, v různých podobách, objevily i na dalších typech letounů, např. německém Dornieru Do 17, či americkém B – 24 Liberator. Fokker T.IX byl již vybaven zatahovacím podvozkem.

První let, absolvoval letoun 11. září 1939, ale na jaře 1940 ( v dubnu ) byl poškozen, když při pojíždění narazil do vrat hangáru. Jeho oprava se poté prodlužovala a zcela jí zastavila německá invaze z 10. května 1940. Fokker T.IX byl slibnou konstrukcí, která však nedostala příležitost předvést co se v ní ukrývá a tak s pouze jedním postaveným kusem je T.IX spíše leteckou kuriozitou a zajímavostí.