Fokker G.I - druhá světová válka | druhasvetova.com

 

Fokker G.I

Základní technické údaje: Fokker G.IA

Typ: těžký dvou – třímístný stíhač/stíhací bombardér, pohonná jednotka: dva hvězdicové motory Bristol Mercury VIII o výkonu 830 k, výkony: max. rychlost 475 km/h ve výšce 2 750 m, dostup 9 300 m, dolet 1 410 km, hmotnost: vzletová 4 800 kg, rozměry: délka 11,5 m, rozpětí 17,15 m, výška 3,80 m, výzbroj: osm pevných dopředných kulometů ráže 7,92 mm umístěných v přídi, jeden volně uložený v zadní části trupové gondoly, max. 300 kg pum

fokkergia_rnaf_330_kp.jpg

Mezi letouny, které byly ve výzbroji leteckých armád na začátku 2. světové války, patřil Fokker G.IA mezi modernější. Firma Fokker byla ve 20. a 30. letech známá svými úspěšnými leteckými designy. V roce 1934 začala tato továrna pracovat na vytvoření letounu, nové, moderní stíhačky pro nizozemskou armádu. Z tohoto návrhu se vyvinul těžký stíhací letoun s novým, poněkud revolučním konceptem ocasních ploch uchycených na dvou ramenech a jedné centrální gondoly trupu. Toto uspořádání bylo později ve 2. světové válce použito s úspěchem na dvou odlišných typech strojů, německém Focke – Wulfu Fw 189 a americkém Lockheedu P – 38. Pokroková byla na novém letounu rovněž myšlenka vyrobit letoun, který by byl schopen plnit více rolí – kombinovat role stíhacího letounu, stíhacího bombardéru a průzkumného letounu. To bylo v polovině 30. let neobvyklé.

Prototyp G.I ( někdy se označuje jako G – 1 ) byl představen na pařížské letecké výstavě v listopadu 1936, kde vzbudil značný zájem. Stroj poprvé vzlétl v listopadu 1937. Původně jej poháněly dva hvězdicové motory Hispano – Suiza, ale kvůli požadavkům nizozemského armádního letectva musely být tyto letouny vybaveny britskými motory Bristol Mercury, kterými byly vybaveny i ostatní soudobé nizozemské stíhací letouny. Výrobní model G.IA ( G – 1A ), jehož 36 exemplářů si nizozemská armáda objednala v listopadu 1937 se ve skutečnosti od prototypu poněkud odlišoval. Byl větší a těžší a jeho standardní výbavou bylo osm kulometů v přídi, což byla na tehdejší dobu ohromující výzbroj. První sériově vyráběný model vzlétl 11. dubna 1939 a první dodávky nizozemskému letectvu proběhly v červenci 1939. G.IA, klasický letoun s kombinovanou kovovou a dřevěnou konstrukcí s dvojitou směrovkou a plátěným potahem, vzbudil značný ohlas v zahraničí.

Objednávky zvažovalo Finsko, Švédsko a Španělsko. Dánsko dokonce uvažovalo o licenční výrobě. Nakonec se však žádný obchod neuskutečnil. Finsko požadovalo 26 kusů menšího modelu G.IB ( G – 1B ), ale nedokončené kusy si nakonec vzhledem ke zhoršující se mezinárodní situaci narychlo vyžádalo nizozemské letectvo. Dne 10. května 1940, když do Nizozemí vpadly německé ozbrojené síly, mělo nizozemské letectvo k dispozici pouze 23 kusů G.IA. Navíc byly do služby narychlo povolány i 3 stroje verze G.IB původně určené pro Finy. V bojích proti Němcům předváděly tyto letouny účinný boj, ale bylo jich příliš málo na to, aby mohly zastavit rychlou německou ofenzívu. Po několika dnech postupně skomírajícího nizozemského odporu byly tyto letouny do jednoho zničeny nebo odstaveny z důvodu nedostatku náhradních dílů. Německá Luftwaffe poté převzala zbývající letouny a používala je jako výcvikové stroje. Celkový počet vyrobených strojů se odhaduje na 62 exemplářů ze dvou výše zmíněných objednávek.

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      design by Jakub M.             admin \ archiv aktualizací \ o webu \ kontakt