Junkers Ju 60
Základní technické údaje: Ju 60
Typ: 8 místný dopravní letoun ( dva členové posádky + 6 cestujících ), pohonná jednotka: pístový motor Siemens Sh 20 o výkonu 470 kW, výkony: max. rychlost 285 km/h, cestovní rychlost 240 km/h, dostup 5 200 m, dolet 1 000 km, hmotnost: prázdná 2 040 kg, plná 3 100 kg, rozměry: délka 11,84 m, rozpětí 14,30 m, výška 3,90 m, výzbroj: žádná
Junkers Ju 60 byl strojem vzešlým ze specifikace Říšského ministerstva dopravy, které požadovalo letoun podobných parametrů, jako byl americký Lockheed Vega, pro vnitrostátní lety německé letecké společnosti Deutsche Lufthansa. Prototyp Ju 60 vzlétl poprvé v listopadu 1932. Představoval elegantní dolnoplošník potažený vlnitým duralovým plechem, který se stal později dobrým rozpoznávacím znakem dalších konstrukcí letounů Junkers. Hlavní podvozkové nohy byly zatahovací se záďovou ostruhou.
Deutsche Lufthansa však nakonec do svých služeb zařadila letoun Heinkel He 70, který v porovnání s Ju 60 dosahoval o 75 km/h vyšší maximální rychlost. Výroba Junkersů Ju 60 tak byla po postavení pouhých dvou prototypů ukončena. Nicméně základ stroje později posloužil ke stavbě modernějšího Junkerse Ju 160. Oba dva postavené letouny se však nakonec dočkaly bojového nasazení v barvách Luftwaffe, kde sloužily jako kurýrní až do roku 1942. Ještě předtím, se jeden stroj s kódovým označením D-UFAL zúčastnil v rámci legie Condor španělské občanské války, když byl používán coby dopravní na trase mezi Berlínem a Španělskem. Celkem byly v továrně Junkers Flugzeugwerke zkompletovány pouho pouhé dva letouny, třetí prototyp nebyl nikdy dokončen.