Henschel Hs 126 • Druhá světová válka • druhasvetova.com

 

Henschel Hs 126

Základní technické údaje: Henschel Hs 126B – 1

Typ:dvoumístný letoun pro průzkum na krátkou vzdálenost, pohonná jednotka: hvězdicový pístový motor Bramo 323A – 1 o výkonu 634 kW ( 850 koní ), výkony: max. rychlost 310 km/h, dostup 8 300 m, dolet 720 km, hmotnost: prázdná 2 030 kg, plná 3 090 kg, rozměry: délka 10,85 m, rozpětí 14,5 m, výška 3,75 m, výzbroj: dva 7,92 mm kulomety MG 17, jedna 50 kg nebo pět 10 kg pum

V roce 1935 firma Henschel vyvinula hornoplošník Henschel Hs 122 pro průzkum na krátkou vzdálenost, jenž měl nahradit stroje Heinkel He 45 a He 46. Přestože se dočkalo dokončení několik těchto strojů s motorem Siemens SAM 22B o výkonu 492 kW ( 660 koní ), Luftwaffe se nakonec rozhodla nezařadit je do výzbroje. Z hotového projektu ovšem šéfkonstruktér firmy Henschel Friedrich Nicolaus vyvinul typ Henschel Hs 126, který vybavil překonstruovaným křídlem, samonosnými podvozkovými nohami a překrytem pilotního prostoru.

Pracovní prostor pozorovatele zůstal nezakrytý. Během roku 1937 dokončila firma Henschel deset předsériových strojů Hs 126A – 0, shodných se třetím prototypem, jež na jaře 1938 převzala k operačním zkouškám průzkumná zkušební jednotka Lehrgruppe Luftwaffe. První sériovou verzí se stal Hs 126A – 1, prakticky shodný s předsériovými letouny, jehož pohon ale zajišťoval hvězdicový motor BMW 132Dc o výkonu 656 kW ( 880 koní ). Výzbroj tvořil pevný, dopředu střílející 7,92 mm kulomet MG 17 a stejná, tentokrát ale pohyblivá zbraň,  ovládaná pozorovatelem/střelcem. Kromě toho mohl letoun na závěsníku pod trupem přepravovat pět 10 kg pum, případně jednu 50 kg pumu. Ručně ovládanou kameru Rb 12,5/9 7 v zadní části kabiny, doplnilo zařízení firmy Zeiss v zadní části trupu.

Šest strojů této modifikace se dočkalo roku 1938 nasazení u legie Condor za občanské války ve Španělsku. Později je převzalo španělské letectvo, 16 letadel převzalo řecké letectvo. V létě 1939 se objevila vylepšená, v zásadě ale velmi podobná verze Hs 126B – 1 s radiostanicí FuG – 17 a s motorem Bramo 323A – 1 nebo Bramo 323A – 2 o výkonu 671 kW ( 900 koní ). Sériová výroba probíhala v Berlíně, v Schenefeldu a Johannisthalu, letouny do výzbroje převzala jednotka AufklGr. 35. Do začátku 2. světové války nebylo ale přezbrojení průzkumných jednotek, dosud používajících typy He 45 a He 46, na Hs 126 zcela dokončeno. K postupnému stahování letounů od bojových jednotek došlo v průběhu roku 1942, kdy je nahradily stroje Focke – Wulf Fw 189. Výrobní závody dokončily celkem 600 strojů Hs 126.

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      design by Jakub M.             admin \ archiv aktualizací \ o webu \ kontakt