Heinkel He 111Z • Druhá světová válka • druhasvetova.com

 

Heinkel He 111Z

Základní technické údaje: Heinkel He 111Z – 1

Typ: letoun pro vlek kluzáků a přepravu parašutistů, pohonná jednotka: pět 12válcových motorů Jumo 211 F – 2 o výkonu 986 kW, výkony: max. rychlost 437 km/h ve výšce 6 000 m, cestovní rychlost 394 km/h, dostup 10 200 m, dolet 2 400 km, hmotnost: prázdná 21 300 kg, plná 28 375 kg, rozměry: délka 16,40 m, rozpětí 35,40 m, výška 4,00 m, výzbroj: dva kulomety MG 131 ráže 13 mm, šest kulometů MG 15 ráže 7,92 mm a jeden kanon MG FF ráže 20 mm

Heinkel He 111 Z.png

Letoun, původně vyvinutý jako bombardér a později používaný jako civilní přepravní stroj, Heinkel He 111 konstruktérů Siegfrieda a Waltera Güntherových se do historie zapsal především jako typ bombardovací, takže leckoho zřejmě překvapí, že původně jej zkonstruovali jako dopravní. Nasazením v této roli se tedy jenom uzavřel jakýsi pomyslný kruh. Označení specializované dopravní varianty znělo Heinkel He 111H – 20/R1 a konstrukční kancelář ji navrhla pro přepravu parašutistů. Do kabiny se vešlo 16 vojáků, pro něž se ve spodní části trupu objevil i otvor umožňující seskok. Letoun navíc dostal vnější závěsníky pro dva 800 kg kontejnery se zásobami. Prakticky shodně pojali i modifikaci He 111H – 20/R2, určenou především pro vlek kluzáků. I tato verze ale dokázala sama přepravovat potřebné náklady. Výzbroj tvořila elektricky ovládaná hřbetní střelecká věž se 13 mm kulometem MG 131.

Koncovka označení těchto verzí ukazuje na skutečnost, že potřebnou přestavbu prováděli až u bojových útvarů použitím příslušných standardizovaných konverzních sad, s jejichž pomocí například vznikl i He 111H – 16/R2 s možností vleku kluzáku na tyči umístěné pod trupem. Dalšími verzemi se staly například He 111H – 11/R2 pro vlek kluzáků či specializovaný He 111H – 23 pro osm parašutistů.

Pravděpodobně nejpodivnější konstrukcí, vyvinutou z původního He 111, se stalo monstrum známé jako He 111Z – 1, jež tvořily dva standardní He 111H spojené nově vytvořenou částí nosné plochy, která nesla pátý, kapalinou chlazený řadový motor Jumo. Rozpětí tak vzrostlo na více jak 35 m a maximální hmotnost dosáhla téměř 28 500 kg. Úkolem tohoto letounu se stal vlek obrovských kluzáků Messerschmitt Me 321 či tří strojů Gotha Go 242. Maximální rychlost, jíž obdobná sestava mohla dosáhnout, činila 225 km/h. Transportní He 111 provedly jednu z vůbec posledních výsadkových operací 2. světové války, když transportní skupina Transportgruppe 30 z Grossostheimu za bitvy v Ardenách vysadila německé výsadkáře za spojeneckými liniemi.

 

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      design by Jakub M.             admin \ archiv aktualizací \ o webu \ kontakt