Heinkel He 111 – Druhá světová válka – druhasvetova.com

 

Heinkel He 111

Základní technické údaje: Heinkel He 111H – 16

Typ: pětimístný střední bombardovací letoun, pohonná jednotka: dva řadové invertní 12válcové pístové motory Junkers Jumo 211 F o výkonu 1 007 kW ( 1 350 koní ), výkony: max. rychlost 436 km/h ve výšce 6 000 m, výstup do výšky 6 000 m/42 minut, dostup 6 700 m, dolet 1 950 km, hmotnost: prázdná 8 680 kg, plná 14 000 kg, rozměry: délka 16,4 m, rozpětí 22,6 m, výška 3,4 m, výzbroj: 20 mm kanon MG 131 ve hřbetním střelišti, dva 7,92 mm kulomety MG 15 v zadní části spodní gondoly a dva 7,92 mm kulomety MG 81 ve střelištích na bocích trupu, 2 000 kg pum v pumovnici a dalších 2 000 kg pum na vnějších závěsech

Nejdéle sloužícím bombardérem Luftwaffe se stal Heinkel He 111, vycházející z konstrukce Siegfrieda a Waltera Günterových, kteří ho roku 1934 navrhli jako transportní/bombardovací. Prototyp poprvé vzlétl 24. února 1935. Rané modely se vyznačovaly konvenční stupňovitou kabinou a křídly s eliptickou náběžnou hranou. Bombardovací verze He 111B v této konfiguraci se osvědčila u Legie Condor za občanské války ve Španělsku. Prvním sériově vyráběným modelem s rovnou náběžnou hranou nosných ploch se stal He 111F a od modifikace He 111P se u letounu objevila typická prosklená vejčitá kabina bez odděleného čelního štítku.

Bombardéry He 111P s motory DB 601A dostala Luftwaffe roku 1939, potom výroba přešla na nejrozšířenější verzi He 111H s pohonnými jednotkami Junkers Jumo 211. Subvarianty tohoto modelu tvořily v období 1940 – 1943 páteř německého bombardovacího letectva, podnikly řadu náletů za bitvy o Británii a používala je i značkovací jednotka KGr 100. Prvním modelem schopným přepravovat torpéda se stal He 111H – 6, následoval He 111H – 15. Letouny He 111H – 8 měly těžkou a neskladnou konstrukci k prorážení balonových zátarasů, jejichž nosnými lany se prořezávaly.

He 111H – 11 /R12 vlekly kluzáky Go 242, jako značkovací stroje vznikly He 111H – 14 a He 111H – 18. U He 111H – 16 došlo k zesílení hlavňové výzbroje a He 111H – 20 zkonstruovali jako univerzální typ pro transport 16 výsadkářů, noční bombardování a vlečení kluzáků. Model He 111H – 22 se s létající pumou Fi 103 ( V – 1 ) používal roku 1944 proti Velké Británii. Nejpodivněji ale bezesporu vypadal He 111Z, který vznikl spojením dvou He 111H novým společným křídlem nesoucím navíc pátý motor, úkolem tohoto stroje se stal vlek nákladních kluzáků Me 321 Gigant. Celkem vzniklo okolo 7 300 He 111 všech verzí.

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      Design by Jakub M.      o tomto webu \ kontakt