Základní technické údaje: Fieseler Fi 156C – 2

Typ: dvoumístný letoun pro přímou spolupráci s armádou/průzkumný letoun, pohonná jednotka: invertní řadový motor Argus As 10C – 3 o výkonu 179 kW ( 240 koní ), výkony: max. rychlost 170 km/h na úrovni hladiny moře, dostup 4 600 m, dolet 385 km, hmotnost: prázdná 930 kg, plná 1 325 kg, rozměry: délka 9,9 m, rozpětí 14,25 m, výška 3,05 m, výzbroj: 7,92 mm kulomet v zadní části kabiny

Letoun Fieseler Fi 156 Storch ( čáp ) se stal vůbec nejznámější ze všech konstrukcí firmy Fieseler za 2. světové války. Stroj se vyznačoval plnohodnotnými charakteristikami STOL ( krátký start a krátké přistání ) a používán byl od roku 1936. Konstruktér projekt dokončil jako vzpěrový hornoplošník smíšené konstrukce s konvenčními vzpěrami tvořící podvozkové nohy a pevným záďovým kolečkem. Vzpěry podvozku se vyznačovaly mimořádnou délkou, pohon zajišťoval invertní řadový motor Argus, bohatě prosklený kryt kabiny umožňoval posádce dokonalý výhled na všechny strany. Stejně jako u předchozího typu Fi 97 se klíčem k úspěchu stalo křídlo, do něhož tvůrci zakomponovali všechny známé prostředky pro zvýšení vztlaku.

Říci, že letoun měl charakteristiky STOL, je vlastně nedostatečně vystihující jeho skutečné přednosti, protože s protivětrem jenom o něco silnějším než vánek potřeboval pro start 60 metrů rozjezdové dráhy a na přistání mu stačila třetina této vzdálenosti. Zkoušky potvrdily, že německá armáda v novém typu získá letoun schopný dostat se kamkoliv a skutečně se po celý zbytek války stroje Fi 156 objevovaly všude tam, kde operovala německá armáda. Celkem vzniklo 2 549 letounů všech verzí. Označení Fi 156C – 1 dostal typ určený ke spojovací službě a ke štábnímu transportu. Fi 156C – 2 původně vyvinuli jako dvoumístný průzkumný letoun vybavený jednou kamerou, v dalším průběhu války ale řada Fi 156C – 2 přepravovala nosítka pro převoz raněných.

Verze Fi 156C – 3 se stala prvním skutečně víceúčelovým modelem, poháněným modernizovaným motorem Argus As 10P, který používaly i stroje verze Fi 156C – 5. Tato modifikace se jinak vyznačovala zařízením pro zavěšení kamery pod trupem a odhoditelnou palivovou nádrží. Vzhledem ke svým schopnostem se letouny Fi 156 staly aktéry celé řady pozoruhodných akcí. K nejznámějším patří záchrana italského diktátora Benita Mussoliniho z jeho vězení v hotelu uprostřed Apenin, k níž došlo 12. září 1943 a let, který podnikla 26. dubna 1945 Hanna Reitschová do trosek Berlína s generálem rytířem von Greimem, který zde z rukou Adolfa Hitlera převzal funkci nového vrchního velitele Luftwaffe.