Dornier Do 335 • Druhá světová válka • druhasvetova.com

 

Dornier Do 335

Základní technické údaje: Dornier Do 335A – 1

Typ: jednomístný stíhací letoun, pohonná jednotka: dva řadové pístové motory Daimler – Benz DB 603 série A nebo E o výkonu 1 750 koní, výkony: max. rychlost 770 km/h ve výšce 6 400 m, dostup 11 400 m, dolet 1 395 km, hmotnost: plná 9 600 kg, rozměry: délka 3,85 m, rozpětí 13,8 m, výzbroj: jeden 30 mm kanon umístěný na motoru, dva 15 mm kulomety na přídi, maximálně 1 000 kg pum umístěných uvnitř či vně

Potencionálně jedna z nejvýkonnějších jednomístných pístových stíhaček, které kdy byly vyrobeny, Dornier Do 335, bylo unikátní letadlo, jež ilustrovalo určitou předvídavost a radikální inovátorství, jež bylo typické pro některé subjekty německého leteckého průmyslu před a během 2. světové války. Nekonveční uspořádání Do 335 sestávalo ze dvou řadových motorů uvnitř trupu, jednoho klasicky umístěného v přídi a ženoucího tažnou vrtuli a druhého uloženého v trupu za kokpitem, který prostřednictvím prodloužené hřídele poháněl tlačnou vrtuli umístěnou na ocase.

Uspořádání s tlačnou vrtulí nebylo v žádném ohledu novinkou, protože tento typ letadel měl za sebou dlouhou historii zejména v dobách leteckých začátků. Některé létající čluny Dornier a řada jiných letadel, měly vrtule umístěné na obou koncích jednotlivých motorových gondol, které byly poháněny tandemovými motory ukrytými uvnitř gondol. Použití tohoto uspořádání u vysokovýkonného bojového letounu bylo nicméně novinkou a Do 335 poskytoval vysokou výkonnost díky dvěma motorům a účinnému proudnicovému designu. V roce 1937 Claudius Dornier úspěšně patentoval uspořádání pohonné jednotky založené na těchto základních principech. Aby prokázal reálnost konceptu vzadu umístěné vrtule a prodlouženého náhonu, vyrobil malý ukázkový letoun. Tímto strojem byl Go 9, úhledný malý jednoplošník s tlačným uspořádáním, který úspěšně demonstroval, že tento princip funguje. V roce 1942 vydalo německé ministerstvo letectví specifikaci na vysokorychlostní přepadové letadlo a Dornier na to reagoval předložením designu založeného na konceptu vrtule na obou koncích. Oficiální požadavek byl později pozměněn na stíhací letoun pro všeobecné použití a Dornier proto pozměnil design s vrtulí v předu tak, že jej zakomponoval do uspořádání letadel pro stíhací a průzkumné účely.

Tento nový typ byl označen Do 335 a často se mu říkalo Pfeil ( šíp ). Prototyp poprvé vzlétl na podzim roku 1943. Byl to jistě radikální design a firma Dornier v následujících měsících vyvinula řadu specifických verzí. Patřila sem jednomístná i dvoumístná verze, radarem vybavená noční stíhačka a řada stíhacích a průzkumných odvozenin. První předvýrobní Do 335A – 0 vzlétl v létě 1944. Později téhož roku začala zkušební jednotka Luftwaffe připravovat zavedení typu do plného provozu. První výrobní verzí byl Do 335A – 1, jehož výroba byla zjevně zahájena na konci roku 1944 a který se vyráběl až do konce války. Zdá se však, že nikdy nedosáhl jednotek bojujících v přední linii. Na konci války padla řada Do 335 do rukou Spojenců, kteří s nimi prováděli řadu výzkumů, včetně vývoje primitivní katapultovací sedačky.

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      design by Jakub M.             admin \ archiv aktualizací \ o webu \ kontakt