Dornier Do 18 - druhá světová válka | druhasvetova.com

 

Dornier Do 18

Základní technické údaje: Dornier Do 18

Typ: čtyřmístný námořní průzkumný létající člun středního doletu, pohonná jednotka: dva 12válcové řadové kapalinou chlazené motory Junkers Jumo 205D o výkonu 656 kW ( 880 koní ), výkony: max. rychlost 266 km/h ve výšce 2 000 m, výstup do výšky 1 000 m/7 min a 48 vteřin, dostup 4 200 m, dolet 1 500 km, hmotnost: prázdná 5 980 kg, plná 10 800 kg, rozměry: délka 19,37 m, rozpětí 23,7 m, výška 5,32 m, výzbroj: 13 mm kulomet MG 131 v předním střelišti, 20 mm kanon ve střelecké věži uprostřed trupu, možnost zavěšení čtyř 50 kg pum

Řada úspěšných předválečných létajících člunů, jež započala ve 20. letech typem Dornier Wal a pokračovala transatlantickými poštovními letouny dospěla ve stroji Dornier Do 18D k první vojenské úpravě základní přitažlivé konstrukce. Pohon letounu zajišťovala tandemově uspořádaná dvojice kapalinou chlazených řadových motorů Jumo 205C o výkonu 448 kW ( 600 koní ) v gondole na vysoko umístěném křídle. Do září 1938 se do činné služby dostaly verze Do 18D – 1 a Do 18D – 2, jež převzaly druhé letky všech příbřežních hlídkových skupin Luftwaffe, používající do té doby plovákové stroje Heinkel He 59. Výzbroj zahrnovala po jednom ručně ovládaném 7,92 mm kulometu v otevřených střelištích na přídi a uprostřed trupu.

V roce 1939 se objevila výkonnější verze Do 18G – 1 s dvojicí motorů Jumo 205D o výkonu 656 kW ( 880 koní ), 13 mm těžkým kulometem MG 131 v předním střelišti a 20 mm kanonem MG 151 v motoricky ovládané střelecké věži uprostřed trupu. Do začátku 2. světové války se letouny Do 18G dostaly do výzbroje jednotek 106, 406 a 906. Letoun Do 18G se do historie zapsal i jako první německý stroj sestřelený britským letectvem. Dne 26. září 1939 sledovaly dva stroje 2./KuFIGr 506 v Severním moři britskou Domácí flotilu, když se na ně náhle vrhly dvě stíhačky Blackburn Skua z 803. perutě RAF. Stíhačkám se podařilo jeden Dornier přinutit k nouzovému přistání. Letoun poté, co z něj byla zajatá posádka vyzvednuta na palubu britského torpédoborce Somali, potopila dělostřelecká salva.

Ještě v roce 1940 vzniklo čtyřicet devět nových Do 18G, v září ale výroba, jež dala vzniknout celkem 100 strojů, skončila. Během bitvy o Francii užívalo létající čluny Do 18 šest letek, v červnu 1940 ale většinu z nich stáhli a přestavěli na cvičné verze Do 18H s dvojím řízením či na námořní záchranné Do 18N – 1. Za bitvy o Británii již zůstávala s Do 18 plně bojeschopná jenom 2./KuFIGr 106, jejímž hlavním úkolem se stala záchrana posádek sestřelených letounů z kanálu La  Manche. Později se ovšem do operací zapojila i 3./KuFIGr 906, jež je v Severním moři používala až do roku 1942. Teprve poté přezbrojila na typ Blohm und Voss Bv 138.

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      design by Jakub M.             admin \ archiv aktualizací \ o webu \ kontakt