Základní technické údaje: DFS 230A – 1

Typ: výsadkový kluzák, výkony: max. rychlost ve vleku 210 km/h, hmotnost: prázdná 860 kg, plná 2 100 kg, rozměry: délka 11,24 m, rozpětí 20,87 m, výška 2,74 m, výzbroj: u vrze DFS 230B – 1 možnost instalace jednoho kulometu ráže 7,9 mm

Nejznámějším výsadkovým kluzákem nacistického Německa, který sehrál ve vývoji války významnou úlohu, se stal typ DFS 230, postupně vyvíjený od roku 1937. Právě tehdy dostali příležitost seznámit se s projektem důstojníci německých ozbrojených sil, jež fascinovala rychlost, s jakou dokázalo osm vojáků z paluby kluzáku zaujmout bojové pozice poté, co se stroj ve výšce 1 000 m odpoutal od vlečného typu Junkers Ju 52/3m. Brzy poté proto následovala objednávka sériové výroby a následujícího roku vzniklo i nevelké velitelství kluzákových operací. První sériový typ DFS 230A – 1 se do historie zapsal 10. května 1940. Tehdy se totiž v ranních hodinách po minimálním odporu vzdala na Albertově kanálu strategicky umístěná belgická pevnost Eben – Emael poté, co na její střeše přistálo kluzákové komando německých výsadkových jednotek.

Poprvé v historii tak kluzáky zasáhly přímo do bojové akce a jejich nasazení se stalo hned mimořádným úspěchem. Ukázalo se také, že jednotky vysazované z kluzáků mají oproti parašutistům řadu výhod. Oba způsoby přepravy jednotek do bojové zóny charakterizovala utajenost nasazení a moment překvapení, v případě výsadku z kluzáku ale zůstávaly jednotky koncentrované do konkrétního prostoru a nemusely ztrácet čas následným formováním. Nejvýznamnější akcí kluzáků DFS 230 se stalo o rok později násilné obsazení ostrova Kréta. Rozsah operace nejlépe dokumentuje skutečnost, že jenom samotná první výsadková skupina zahrnovala 53 kluzáků. Ztráty, jež ale kluzáky a parašutisté při této akci zaznamenali, vyústily v to, že již nikdy Německo výsadkovou operaci obdobných rozměrů nezopakovalo. Důvodem tak rozsáhlých ztrát na životech i materiálu byla především nízká kapacita kluzáků DFS 230, takže pamětníci vzpomínají na vleky, kdy za jediným letounem Ju 52/3m viselo až 6 vlečených strojů, přestože optimální počet představoval dva až tři kluzáky.

Typ DFS 230B – 1 se od původní verze DFS 230A – 1 lišil pouze instalací brzdícího padáku a možností vestavění obranné výzbroje. Kluzáky DFS se dalšího nasazení dočkaly i v severní Africe. Jejich nejslavnější akcí se ale stala záchrana vězněného Mussoliniho z hotelu Rifugio v regionu Abruzzi. Na akci se podíleli vojáci, vysazení ve dvanácti kluzácích DFS 230C – 1, každý z nich měl v přídi tři brzděné rakety, italský diktátor se pak do bezpečí dostal na palubě spojovacího letadla Fieseler Storch. Kluzáky se také velkou měrou podílely na zásobování obklíčené Budapešti a Vratislavi ( Breslau ). Později vyvinutá verze DFS 230F – 1 již dokázala přepravovat 15 vojáků, sériové výroby se ale ve větším množství nedočkala.