Arado Ar 196 - druhá světová válka | druhasvetova.com

 

Arado Ar 196

Základní technické údaje: Arado Ar 196A – 3

Typ: dvoumístný palubní  hlídkový plovákový letoun, pohonná jednotka: hvězdicový pístový motor BMW 132K o výkonu 723 kW ( 970 koní ), výkony: max. rychlost 310 km/h ve výšce 4 000 m, výstup do výšky 3 000 m/8 min a 42 sekund, dostup 7 020 m, dolet 1 070 km, hmotnost: prázdná 2 335 kg, plná 3 303 kg, rozměry: délka 11 m, rozpětí 12,4 m, výška 4,45 m, výzbroj: dva pevné 20 mm kanony a jeden pevný 7,92 mm kulomet, dva pohyblivé ručně ovládané kulomety v zadním střelišti, dvě 50 kg pumy pod křídly

Přestože se za 2. světové války spojenečtí piloti s přitažlivým dvouplovákovým letounem Ar 196 poměrně často střetávali podél prakticky celého pobřeží Evropy, v Německu tento typ původně koncem 30. let narychlo navrhli jako náhradu hydroplánu Heinkel He 60 na palubách velkých bojových plavidel. Výsledkem se stal Ar 196 s celokovovou kostrou potaženou kovem a plátnem, z hlediska pilotáže mimořádně příjemný letoun, poskytující posádce skvělý výhled. Po prvních čtyřech prototypech z roku 1938 následovaly v červenci 1939 sériové stroje Ar 196A – 1, jež přišly právě včas na to, aby mohly být naloděny na kapesní bitevní lodě Deutschland a Admiral Graf Spee předtím, než se tato plavidla v srpnu přesunula na své první bojové pozice.

Během následujících šesti týdnů dorazilo do přístavu Wilhelmshaven i osmnáct dalších Ar 196 na paluby křižníků Scharnhorst a Gneisenau, kapesní bitevní lodě Admiral Scheer, těžkých křižníků admirál Hipper a Kiel a lehkých křižníků Emden, Köln, Königsberg, Leipzig a Nürnberg. Kapesní bitevní loď Deutschland používala svůj Ar 196 při prvním loupeživém nájezdu Atlantikem ( který skončil potopením devíti obchodních lodí ) prakticky neustále, stejně jako Scharnhorst a Gneisenau při listopadovém výpadu na sever. Admiral Graf Spee se ale naopak v bitvě s britskými křižníky v ústí Rio de la Plata nepokusil letoun vypustit. Během pronásledování bitevní lodi Bismarck v květnu 1941, které skončilo jeho zničením, se Němci pokusili nasazením přinejmenším dvou Ar 196 zahnat britské létající čluny Catalina, jež německou loď sledovaly.

V roce 1940 se Arada Ar 196 dostaly do služby u pobřežních jednotek Luftwaffe na severu Evropy, kde se stroji ze 706. příbřežní letecké skupiny podařilo v Kattegatu poškodit britskou ponorku HMS Seal, takže ta se musela Němcům vzdát. Mnoho hydroplánů Ar 196 padlo za bitvy o Británii za oběť spojeneckým stíhačkám ve vzduchu, většina jich ale skončila v troskách na svých kotvištích. V letech 1941 – 1942 čekalo německé plovákové letouny stíhání britských hlídkových strojů z velitelství pobřežního letectva ( Coastal Command ), patrolujících nad Biskajským zálivem. Němečtí piloti nahlásili více než deset sestřelů. Celkem vzniklo 593 letounů Ar 196 všech verzí.

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      design by Jakub M.             admin \ archiv aktualizací \ o webu \ kontakt