Nakadžima A6M2-N • Druhá světová válka • druhasvetova.com

 

Nakadžima A6M2 – N

Základní technické údaje: Nakadžima A6M2 – N

Typ: jednomístný přepadový stíhací plovákový letoun, pohonná jednotka: hvězdicový pístový motor Nakadžima NK1C Sakae 12 o výkonu 708 kW ( 950 koní ), výkony: max. rychlost 435 km/h ve výšce 5 000 m, výstup do výšky 3 000 m/čtyři min., dostup 10 000 m, dolet 1 781 km, hmotnost: prázdná 1 912 kg, plná 2 880 kg, rozměry: délka 10,1 m, rozpětí 12 m, výška 4,3 m, výzbroj: dva pevné 20 mm kanony a dva pevné 7,7 mm kulomety, možnost zavěšení dvou 60 kg pum pod křídly

Nakadžima A6M2 - N.jpg

Japonsko se stalo jediným státem, jenž vyráběl a do výzbroje zařazoval jednomístné plovákové přepadové stíhačky. Roku 1940 iniciovalo japonské námořnictvo vývoj nové plovákové přepadové stíhačky Kawaniši N1K1 Kjófú, současně ale usoudilo, že potřebuje okamžitě vyřešit absenci obdobného typu a v únoru 1941 proto vyzvalo společnost Nakadžima k přestavbě skvělého námořního přepadového stíhacího letounu Micubiši A6M2 Zero. Při dlouhodobém plánování japonské expanze v Pacifiku se totiž jako jediné řešení objevila myšlenka postupného přeskakování z ostrova na ostrov, přičemž všichni věděli, že často přitom nebudou k dispozici potřebné letištní plochy pro stíhačky, provádějící vzdušné krytí další invaze a výstavba nových letišť se jevila jako nepraktická.

Japonsko sice mohlo nasadit přibližně desítku letadlových lodí, současně je ale nemohlo použít při všech plánovaných výsadkových operacích na jednotlivých ostrovech. Přestavba spočívala v odstranění kolového podvozku a hladkého překrytí podvozkových šachet standardního A6M2. Poté firma Nakadžima letoun vybavila velkým centrálním plovákem, připevněným k trupu předním aerodynamicky tvarovaným hlavním pylonem a dvojicí vzpěr ve tvaru písmena V směřující do prostoru pod kabinu. Na konci křídel se objevily na jednoduchých vzpěrách ve tvaru písmene I plováky vyvažovací. Se zachovanou výzbrojí standardní stíhačky Zero vzlétl prototyp poprvé 7. prosince 1941, tedy v den japonského útoku na Pearl Harbor.

Do sériové výroby letoun zařadili pod označením Nakadžima A6M2 – N, ve spojeneckém kódu se typ stal známým pod jménem Rufe. Letoun si zachoval mimořádné výkony svého předchůdce, jako první ho bojově použila jokohamská kokutai, která se s nimi vylodila na ostrůvku Tulagi na Šalamounových ostrovech, což bylo místo prvního japonského vylodění v době bitvy v Korálovém moři. Všechny letouny Rufe zde ale 7. srpna 1942 zničil nálet patnácti letounů Grumann F4F z letadlové lodě USS Wasp. Větších úspěchů stíhačky A6M2 – N dosáhly při vylodění na Aleutských ostrovech, jakmile ale spojenecké stíhací letectvo zesílilo, začaly dramaticky narůstat jejich ztráty. V posledním válečném roce, čekal stíhačky Rufe jiný úkol. V době, kdy se Japonské ostrovy staly terčem amerických těžkých bombardérů a námořních letounů, měly tyto stíhačky v rámci Ocu Kokuta bránit centrální Honšú. Jejich ztráty ale dosahovaly neúměrné výše. Celkem do září 1943, kdy výroba definitivně skončila, vzniklo 327 letounů tohoto typu.

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      design by Jakub M.             admin \ archiv aktualizací \ o webu \ kontakt