Micubiši Ki-30 • Druhá světová válka • druhasvetova.com

 

Micubiši Ki – 30

Základní technické údaje: Micubiši Ki – 30

Typ: dvoumístný lehký bombardovací letoun, pohonná jednotka: hvězdicový pístový motor Nakadžima Ha – 5 KAI o výkonu 708 kW ( 950 koní ), výkony: max. rychlost 423 km/h ve výšce 4 000 m, cestovní rychlost 380 km/h, dostup 8 570 m, dolet 1 700 km, hmotnost: prázdná 2 230 kg, plná 3 220 kg, rozměry: délka 10,35 m, rozpětí 14,55 m, výška 3,65 m, výzbroj: v křídle vestavěný 7,7 mm kulomet, další kulomet ráže 7,7 mm v zadní část kabiny, maximálně 400 kg pum

V květnu 1936 vydala Císařská japonská armáda propozice budoucího lehkého bombardéru, jímž hodlala ve výzbroji nahradit typ Micubiši Ki – 2 a Kawasaki Ki – 3. Výsledný prototyp Ki – 30 firma navrhla jako samonosný středoplošník s pevným podvozkem, jehož hlavní nohy kryly aerodynamické kapoty, pohon zajišťoval hvězdicový motor Micubiši Ha – 6 o výkonu 615 kW ( 825 koní ). Dne 28. února 1937 letoun absolvoval svůj první let, při němž se choval velmi dobře, přesto ale padlo rozhodnutí postavit i druhý prototyp, tentokrát se silnějším hvězdicovým motorem Nakadžima Ha – 5 KAI.

Tento stroj se vyznačoval ještě o něco lepšími výkony. Vzhledem k tomu, že oba prototypy překonaly podmínky původní armádní specifikace, nerozpakoval se zákazník objednat okamžitě šestnáct letounů pro zkoušky ve službě. Tato letadla opustila výrobní haly v lednu 1938 a o dva měsíce později začala sériová výroba typu Ki – 30.

Prvního operačního nasazení se Ki – 30 dočkaly již v roce 1938 v Číně, kde si vedly velmi dobře, především však pochopitelně proto, že se zde mohly spoléhat na vlastní leteckou ochranu. Tatáž situace se opakovala i na počátku války v Tichomoří, jakmile se ovšem spojeneckým stíhačkám podařilo narazit na nechráněné letouny  Ki – 30, způsobily mezi nimi masakr. Japonské lehké bombardéry proto musely být brzy přeřazeny do druhé linie. Spojenci tento typ, přestože se s ním setkávali pouze v prvním období války, ve svém kódu označovali jako Ann. Celkem v rámci sériové výroby, jež skončila roku 1941, vzniklo 704 letounů Ki – 30, osmašedesát jich vyrobil 1. armádní arzenál v Tačikawě. Mnohé se ještě na samém konci války pokusily zasáhnout do boje jako sebevražedné letouny kamikadze.

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      design by Jakub M.             admin \ archiv aktualizací \ o webu \ kontakt