Základní technické údaje: J7W1

Typ: jednomístný přepadový stíhací letoun, pohonná jednotka: hvězdicový motor Mitsubishi Ha - 43 o výkonu 1 600 kW, výkony: max. rychlost 750 km/, dostup: 12 000 m, dolet 850 km, rozměry: délka 5,66 m, výška 3,92 m, rozpětí 11,11 m, hmotnost: vzletová 5 300 kg, výzbroj: čtyři kanony Typ 5 ráže 30 mm, možnost nést 120 kg pum

Z konce 2. světové války je známo několik leteckých projektů císařského Japonska, které se vyznačovaly zajímavou konfigurací. Jedním z nich byl stroj vyvinutý společností Kjúšú Hikoki, označený J7W Schinden, v překladu Velkolepý blesk, jako přepadový stíhací letoun, určený k odrážení masivních útoků amerických bombardérů B - 29.

Na projektu se začalo pracovat již v roce 1943 a již od počátku vykazoval sklon k velmi futuristickému pojetí. Vedle zvláštní "kachní" konfigurace ( letoun měl křídla vzadu, ocasní plochy vpředu ), se uvažovalo i pohonu pomocí proudového motoru. Příďový podvozek a velká výška stroje usnadňovaly pilotovi pojíždění při startu a přistání.

Postavené letouny však byly poháněny hvězdicovými motory Mitsubishi Ha - 43 v tlačném uspořádání, tedy na zádi. Verzi J7W2 již měl do vzduchu vznést proudový motor. Celý projekt se však neúměrně vlekl a první prototyp odstartoval k prvnímu letu až 3. srpna 1945. To ale nebránilo velení japonského námořnictva, které bylo objednavatelem stíhačky, rozpočítat sériovou výrobu, která měla do roku 1947 dodat více než 1 000 strojů. Svržení atomových pum však znamenalo konec všech japonských zbrojních projektů. Jak se později během testovacích letů prokázalo, byl Schinden kvalitní konstrukcí, rychlým a obratným stíhačem, který pokud by byl nasazen do výzbroje dříve, mohl být nebezpečným protivníkem amerických bombardérů a stíhačů.