Kawasaki Ki-48 • Druhá světová válka • druhasvetova.com

 

Kawasaki Ki – 48

Základní technické údaje: Kawasaki Ki – 48 – IIb

Typ: dvoumístný bitevní letoun přímé podpory, pohonná jednotka: dva hvězdicové pístové motory Micubiši  Ha – 115 o výkonu 858 kW ( 1 150 koní ), výkony: max. rychlost 505 km/h ve výšce 5 600 m, dostup 10 100 m, dolet 2 400 km, hmotnost: prázdná 4 550 kg, plná 6 750 kg, rozměry: délka 12,75 m, rozpětí 17,45 m, výška 3,8 m, výzbroj: tři 7,7 mm pohyblivé kulomety v přídi, horním a spodním střelišti, až 800 kg pum

Když se japonská Císařská armáda v Číně v roce 1937 setkala se sovětskými bombardéry Tupolev SB – 2, jež podporovaly čínské vojáky, velmi nemile je překvapily jejich výkony, především maximální rychlost, díky níž je nebyly japonské stíhačky schopny dostihnout. Armáda se proto opět obrátila na firmu Kawasaki, po níž požadovala projekt lehkého bombardéru s ještě vyššími výkony, konkrétně s rychlostí 485 km/h. Práce na letounu, jež se měl stát typem Kawasaki Ki – 48 začaly v lednu 1938. Vznikl prototyp samonosného středoplošníku s konvenčními kormidly, zatahovacím podvozkem se záďovým kolečkem, pohon zajišťovala dvojice hvězdicových motorů Nakadžima Ha – 25 o výkonu 708 kW ( 950 koní ) v gondolách umístěných na náběžných hranách nosných ploch.

Do trupu konstruktéři umístili kabinu pro čtyřčlennou posádku a vnitřní pumovnici. Do služby se bombardér Ki – 48 dostal v létě 1940, bojový křest si odbyl na podzim téhož roku v Číně. Zde je jejich rychlost téměř dokonale ochránila před nepřátelskými stíhačkami, jakmile se ale po začátku války v Pacifiku jejich protivníkem stalo spojenecké letectvo, ukázalo se, jak iluzorní mohou donedávna vynikající výkony být. Letoun, jemuž Spojenci přidělili jméno Laily, se projevil jako nedostačující v celé řadě oblastí konkrétního bojového použití, takže japonská armáda si mohla blahopřát, protože před dokončením byl vylepšený model Ki – 48 – II. Od svého předchůdce se nový bombardér lišil o něco delším trupem, chráněnými palivovými nádržemi, pancéřováním kabiny, větší pumovnicí a silnějšími motory Nakadžima Ha – 115.

Naneštěstí pro japonskou armádu se ukázalo, že Ki – 48 nevyniká vysokou rychlostí ani odpovídající defenzivní výzbrojí. Snahy posílit výzbroj a pancéřování zvýšily celkovou hmotnost, což vedlo k úměrnému snížení maximální rychlosti, v létě 1944 již všichni věděli, že dny bombardéru Ki – 48 jsou sečteny. V říjnu téhož roku je jako zastaralé ze služeb armádního letectva vyřadili.

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      design by Jakub M.             admin \ archiv aktualizací \ o webu \ kontakt