Základní technické údaje: Ajči D3A2

Typ: dvoumístný palubní střemhlavý bombardovací letoun, pohonná jednotka: hvězdicový pístový motor Micubiši Kinsei – 54 o výkonu 969,4kW ( 1 300 koní ), výkony: max. rychlost 430 km/h ve výšce 6 200 m, výstup do výšky 3 000 m/5,76 minuty, dostup 10 500 m, dolet 1 352 km, hmotnost: prázdná 2 570 m, plná 3 800 kg, rozměry: délka 10,2 m, rozpětí 14,38 m, výška 3,85 m, výzbroj: dva pevné 7,7 mm kulomety typ 97 v přídi a pohyblivý 7,7 mm kulomet typ 92 v zadní části kabiny, pod trupem 250 kg puma a dvě 60 kg pumy pod křídly

Přestože všichni považovali letoun Ajči D3A v době, kdy se Japonsko zapojilo do 2. světové války, již za zastaralý, získal tento stroj s pevným kapotovaným podvozkem primát prvního japonského typu, jenž svrhl pumy na americký cíl. Došlo k tomu 7. prosince 1941, kdy se tyto letouny účastnily útoku na Pearl Harbor. Vývoj požadovaného palubního letounu začal v roce 1936, prototyp s hvězdicovým motorem Nakadžima Hikari 1 o výkonu 529,4 kW  ( 710 koní ) poprvé vzlétl v lednu 1938.

Sériové D3A1 dostaly o něco menší nosné plochy a hvězdicové motory Micubiši Kinsei 43 o výkonu 745,7 kW ( 1 000 koní ). Potažená ploutev kýlovky svislé ocasní plochy výrazně zlepšila ovladatelnost stroje, výzbroj, tvořená dvojicí dvěma dopředu střílejícími 7,7 mm kulomety a další zbraní téže ráže v zadní části kabiny, však zůstala doslova ubohou. Po nemnoha akcích, při nichž D3A v Číně a Indočíně operovaly z pevné země, se doménou letounů stalo nasazení z palub letadlových lodí, z nichž za prvních deset válečných měsíců potopily více spojeneckých plavidel než kterýkoliv jiný stroj Osy.

Těžké ztráty D3A1 za bitvy v Korálovém moři ale vyústily ve stažení většiny přeživších strojů na pozemní základny. Roku 1942 se objevil typ D3A2 s většími palivovými nádržemi a výkonnějším motorem, o dva roky později, tedy roku 1944, ale již byly všechny D3A beznadějně zastaralé a v konfrontaci s americkými stíhačkami zcela zaostávaly a byly bezbranné. Nevelký počet strojů se dočkal nasazení v roli kamikadze. Celkem vzniklo 476 letounů D3A1 a 1 016 letounů D3A2. Spojenci tomuto typu přidělili kódové jméno Val.