Savoia-Marchetti S.M.81 Pipistrello - druhá světová válka | druhasvetova.com

 

Savoia – Marchetti S.M.81 Pipistrello

Základní technické údaje: Savoia – Marchetti S.M.81/T

Typ: letoun pro přepravu výsadkářů, pohonná jednotka: tři 9válcové hvězdicové vzduchem chlazené pístové motory Piaggio P.X. RC.35 o výkonu 499,6 kW ( 670 koní ), výkony: max. rychlost 340 km/h ve výšce 1 000 m, dostup 7 000 m, dolet 2 000 km, hmotnost: prázdná 5 800 kg, plná 10 500 kg, rozměry: rozpětí 24 m, délka 17,8 m, výška 4,45 m, výzbroj: pět 7,7 mm kulometů Breda – SAFAT

Letoun Savoia – Marchetti S.M.81 Pipistrello ( netopýr ) byl původně vyvinut stejně jako větší Junkers Ju 52/3m, který značně připomínal, jako bombardér. Jeho konstrukci vypracoval Alessandro Marchetti a stroj prošel bojovými zkouškami ve Španělsku a v Habeši. Obdobně jako jeho německý protějšek i u italského stroje bychom ovšem kořeny nalezli v původním civilním typu, v tomto případě v letounu S.M.73, jenž rovněž disponoval pevným podvozkem. Konstrukce někdy z roku 1935 se pochopitelně v době, kdy Itálie vstoupila do 2. světové války, již jevila jako značně zastaralá a to i přesto, že Pipistrello díky své robustní smíšené konstrukci snášel i vážná poškození.

U bojových útvarů tedy bombardéry S.M.81 začaly rychle ustupovat strojům S.M.79. Jejich výroba po dokončení 534 kusů ostatně skončila již v březnu 1938. Tři sta čtyři letouny z těch, jež zůstaly ve stavu italského královského letectva, se proto po stažení od jednotek první linie proměnily na transportní pro přepravu 18 výsadkářů. Transportní S.M.81 se díky své výkonnosti dostaly především na africké bojiště a na východní frontu, kde se ale osvědčily natolik, že v Itálii roku 1943 obnovili jejich výrobu. Nové stroje dostaly označení S.M.81/T.

V září 1943, kdy Itálii přijala spojenecké podmínky pro uzavření příměří, dokončily výrobní závody pouze okolo 80 těchto nových letounů, z nichž jenom čtyři se nacházely na jihu země. Na severu země ve fašistické tzv. Italské sociální republice a s hlavním městem Salo ovšem vznikly hned dvě transportní jednotky letadel S.M.81. Nesporně zaujme, že jeden S.M.81 se později stal osobním letadlem diktátora Mussoliniho. Zvlášť pro něj upravený stroj dostal nepříliš patřičné jméno Taratuga ( želva ). U strojů tohoto typu se zkoušela celá řada hvězdicových motorů 484,7 kW ( 650 koní ) nebo 507,1 kW ( 680 koní ) Alfa – Romeo 125 RC.35 nebo Alfa – Romeo 126 RC.34  484,7 kW ( 650 koní ) Gnome – Rhome 14K, 499,6 kW (670 koní ), či Piaggio P.X. RC.35.

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      design by Jakub M.             admin \ archiv aktualizací \ o webu \ kontakt