Základní technické údaje: Westland Lysander Mk.I

Typ: dvoumístný letoun pro spolupráci s armádou a taktický letecký průzkum na krátké vzdálenosti, pohonná jednotka: hvězdicový pístový motor Bristol Mercury XII o výkonu 664 kW ( 890 koní ), výkony: maximální rychlost 369 km/h ve výšce 3 050 m, výstup do výšky 3 050 m/5,5 min, dostup 7 925 m, dolet 966 km, hmotnost: prázdná 1 844 kg, vzletová 2 685 kg, rozměry: rozpětí 15,24 m, délka 9,3 m, výška 3,51 m, výzbroj: dva dopředu střílející 7,7 mm kulomety v krytech hlavních podvozkových noh, dva 7,7 mm pohyblivé kulomety v zadní části kabiny, možnost zavěšení osmi 9,07 kg pum

Dvoumístný hornoplošník pro spolupráci s armádou Westland Lysander, jehož prototyp poprvé vzlétl v červnu 1936, se vyznačoval dokonalými charakteristikami STOL ( short take – of  and landing, krátký start a přistání ). Sériové letouny Lysander Mk.I se jako první dostaly  i do výzbroje. V druhé polovině roku 1938 je převzala 16. peruť se základnou v Old Sarumu. Posléze se Lysandery dostaly do výzbroje třiceti perutí britského Královského letectva a sloužily v Evropě, na Středním východě i na Dálném východě.

Vznikly tři základní série, jež se od sebe lišily především typem použité pohonné jednotky. Lysander Mk.I používal hvězdicový motor Bristol Mercury XII o výkonu 664 kW ( 890 koní ). Lysander Mk.II, stavěný ve Velké Británii společností Westland a v Kanadě firmou National Steel Car Corporation, měl hvězdicový motor Bristol Pegasus XII o výkonu 708 kW ( 950 koní ) a Lysander Mk.III, rovněž stavěný v Británii i v Kanadě, se spoléhal na hvězdicovou pohonnou jednotku Mercury XX nebo Mercury XXX o výkonu 649 kW ( 870 koní ).

V původně zamýšlené roli ovšem Lysandery operovaly za války jenom poměrně krátkou dobu, operace na evropském kontinentu totiž ukázaly, že tak velký a relativně pomalý letoun je za přítomnosti jakékoliv vzdušné či pozemní protivzdušné ochrany smrtelně ohrožen. V tomto okamžiku ale začala nová, nesmírně úspěšná kariéra stroje u námořní letecké záchranné služby, při kalibraci pozemních radarových stanic a především při vysazování a vyzvedávání agentů na okupovaném evropském území. Celkem vzniklo 1 368 letounů všech verzí.