Short Sunderland • Druhá světová válka • druhasvetova.com

 

Short Sunderland

Základní technické údaje: Short Sunderland Mk.V

Typ: desetimístný dálkový námořní průzkumný létající člun, pohonná jednotka: čtyři vzduchem chlazené 14válcové hvězdicové pístové motory Pratt a Whitney R – 1830 – 90 Twin Wasp o výkonu 895 kW ( 1 200 koní ), výkony: maximální rychlost 349 km/h ve výšce 1 525 m, výstup do výšky 3 660 m/16 minut, dostup 5 445 m, dolet 4 765 km, hmotnost: prázdná 16 738 kg, vzletová 27 216 kg, rozměry: rozpětí 34,36 m, délka 26 m, výška 10,52 m, výzbroj: dva pevné, dopředu střílející 7,7 mm kulomety, po dvou 7,7 mm kulometech v přední a hřbetní střelecké věži, čtyři 7,7 mm kulomety v zadní střelecké věži, na zatažitelných závěsnících na bocích trupu 2 250 kg pum, min či hlubinných náloží

Elegantní létající člun Short C – class Empire, jejž si roku 1934 objednala společnost Imperial Airways, se stal základním kamenem pro konstrukci budoucího letounu, vzniklého na základě specifikace R.2/33, požadující čtyřmotorový průzkumný létající člun v jednoplošném uspořádání. Firma Short se zcela logicky rozhodla adaptovat svou konstrukci civilního letounu. První prototyp Short Sunderland poprvé vzlétl v říjnu 1937 a o pouhých osm měsíců později vzlétl již i první sériový Sunderland Mk.I. Na počátku 2. světové války používaly stroje Short Sunderland Mk.I čtyři jednotky – 204. peruť v Sullom Voe, 210. peruť v Pembroke Docku, 228. peruť, jež se do Velké Británie právě vrátila z Egypta a 230. peruť v Singapuru.

Práce pro velké létající čluny se našla velmi brzy. Již 21. září 1939 zachránily dva letouny z 204. a 228. perutě celou posádku potopené obchodní lodě Kesington Court. V lednu 1940 se stala obětí letounu z 228. perutě první německá ponorka. Celkem vzniklo 75 letounů Short Sunderland Mk.I, jež se nově dostaly i do výzbroje 95., 201.a 270. perutě, na konci léta 1941 začaly do výzbroje přicházet první létající čluny Sunderland Mk.II s hvězdicovými motory Pegasus XVIII a protilodními radary ASV.Mk.II. Téhož roku Sunderlandy zachránily při evakuaci Řecka a z Kréty stovky britských vojáků. U společností Short Bros a Blackburn postavili celkem 55 Sunderlandů Mk.II, jež postupně převzala 119.,201.,202.,204.a 230. peruť. U modelu Sunderland Mk.III se objevila překonstruovaná spodní část člunového trupu s méně výrazným stupněním, což zlepšovalo odtržení od hladiny. Celkem vzniklo u týž dvou výrobců 407 letounů této verze. Do výzbroje je převzala 119.,201.,202.,204.,228.,230.,246.,270.,330. a 343. peruť.

Ve druhé polovině roku 1943 dokončili poslední sériový model Sunderland Mk.V s motory Pratt a Whitney a radarem ASV.Mk.VIc. Dokončení se dočkalo 143 letounů této modifikace. Na konci války tvořily létající čluny Short Sunderland výzbroj 28 perutí RAF po celém světě. Poměrně brzy po nasazení do bojů  si u protivníka získaly přezdívku Stachelschwein ( dikobraz ), což oceňovalo jejich schopnost bránit se palbou vlastních zbraní zamířených do všech stran. Během bojů se Sunderlandy mnohokrát vyznamenaly v boji proti vynořeným ponorkám a při střetech s protivníkovými stíhačkami a dalšími letadly. Navzdory všem těmto dramatickým událostem zůstávaly hlavní činností Sunderlandů dlouhé a monotónní hlídkové lety nad mořskou hladinou a doprovod konvojů směřujících do Velké Británie či z ní. Často již pouze přítomnost tohoto velkého létajícího člunu dokázala totiž kapitána nepřátelské ponorky odradit od útoku proti plavidlům.

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      design by Jakub M.             admin \ archiv aktualizací \ o webu \ kontakt