Hawker Sea Huricane • Druhá světová válka • druhasvetova.com

 

Hawker Sea Hurricane

Základní technické údaje: Hawker Sea Hurricane Mk.IIC

Typ: palubní stíhací letoun, pohonná jednotka: řadový 12válcový pístový motor Rolls – Royce Merlin XX o výkonu 957,4 kW ( 1 280 koní ), výkony: max. rychlost 505 km/h ve výšce 5 944 m, dostup 10 516 m, dolet 1 207 km, hmotnost: prázdný 2 617 kg, plný 3 511 kg, rozměry: délka 9,83 m, rozpětí 12,2 m, výška 4 m, výzbroj: čtyři 20 mm kanony

Letoun Hawker Sea Hurricane, odvozený od stíhačky Hurricane britského Královského letectva, vznikl ve snaze nalézt typ, jenž by posílil stíhací ochranu konvojů obchodních lodí. Nakonec vzniklo více než 800 těchto strojů, většina z nich prostou přestavbou z pozemních Hurricanů a to leckdy ze stíhaček, které již měli za sebou bojovou službu. Určité množství pak vyrobili přestavbou čerstvě dodaných letounů z kanadské produkce.

Jako první se objevila verze Sea Hurricane Mk.IA vybavená záchytnými body pro katapult, takže ji šlo používat i z palub speciálně upravených obchodních lodí v okamžiku, kdy se na obzoru objevila nepřátelská letadla. Následovala verze Sea Hurricane Mk.IIB, u níž se kromě bodů pro uchycení katapultu objevil i přistávací hák, takže tento typ dokázal operovat z palub standardních letadlových lodí. U modelu Sea Hurricane Mk.IC, jehož vzniklo jenom několik kusů, nahradily dřívější kulometnou výzbroj v křídlech čtyři 20 mm kanony. Po instalaci motorů Rolls – Royce XX vznikl typ Sea Hurricane Mk.IIB s výzbrojí tvořenou kulomety a Sea Hurricane Mk.IIC s kanony. Totéž označení ovšem bez ohledu na konkrétní verzi používaly i kanadské letouny.

Poprvé se do bojové akce dostaly letouny 804. perutě v únoru 1941, působící na palubách obchodních lodí, vybavených katapulty, známějších jako CAM lodě. Z palub letadlových lodí, začala jako první operovat 880. peruť v březnu 1941, která se svými stroji z HMS Furrious v červenci doprovázela bombardéry při náletu na arktický přístav v Petsamu. Následujícího měsíc si letoun, katapultovaný z paluby HMS Maplin, na své konto připsal německý Focke – Wulf Fw 200 Condor. Nevýhodou operací z CAM lodí se stala nemožnost opětovného přistání letounu, pokud se boj neodehrával blízko pozemních základen, pilot pak musel svůj stroj prostě opustit. Úlohu CAM lodí později převzala speciální jednotka RAF známá jako Lodní stíhací jednotka ve Speke, kam se přemístily i zbylé letouny. Když se do služby konečně dostaly první eskortní letadlové lodě Královského námořnictva, přemístily se na jejich paluby i letouny, které odtud pokračovaly v bojové službě v arktických mořích i ve Středomoří až do roku 1943, kdy je nahradily Seafiry a Wildcaty.

 

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      design by Jakub M.             admin \ archiv aktualizací \ o webu \ kontakt