Základní technické údaje: British Taylorcraft Auster

Typ: lehký spojovací/pozorovací letoun, pohonná jednotka: ( Auster Mk.V ) plochý 4válcový motor Lycoming O – 290 – 3 o výkonu 97 kW ( 130 koní ), výkony: maximální rychlost 209 km/h na úrovni hladiny moře, dolet 402 km, hmotnost: prázdná 499 kg, vzletová 839 kg, rozměry: rozpětí 10,97 m, délka 6,83 m, výška 2,44 m

Firma Taylorcraft Aviation Company vznikla v roce 1936 ve Spojených státech amerických s cílem stavět lehká letadla pro soukromé účely. Nejúspěšnějšími výtvory se staly stroje označené Model B, C a D. V listopadu 1938 vznikla v Thurmastonu v Leicestershiru společnost Taylorcraft Aeroplanes Ltd. Do Velké Británie dorazilo šest letounů Modelu A, po nich jeden model B. Letouny jejich tvůrci zkonstruovali jako vzpěrové hornoplošníky s křídly potaženými plátnem a smíšenou konstrukcí tvořenou dřevem a kovem.

Trub a kormidla tvořily svařované ocelové trubky potažené plátnem. V uzavřené kabině mohli vedle sebe sedět dva členové posádky, jednoduchý pevný podvozek neměl ani zatahovatelné zadní kolečko a proti otřesům při pojíždění na zemi byly hlavní podvozkové nohy odpružené gumovými svazky. Pohon dovezených strojů Model A zajišťovala 4válcová plochá jednotka Continental A – 40 o výkonu 30 kW ( 40 koní ). V Británii postavený ekvivalent Modelu A dostal označení British Taylorcraft Model C, brzy však byl přeznačen na Plus C, v čemž se odrážela zvýšená výkonnost letounu, daná instalací motoru Lycoming O – 145 – A2 o výkonu 41 kW ( 65 koní ). Po dalších vylepšeních, zahrnujících mimo jiné instalaci štěpných klapek na odtokových hranách nosných ploch, čímž se zkrátila nutná startovní a přistávací dráha, se z typu Plus C stal první představitel řady British Taylorcraft Auster, jejíž jednotlivý představitelé, vzniklý v průběhu války, se od sebe lišili jenom nepatrně.

Během války vzniklo více něž 1 600 letounů Auster, první z nich, Auster Mk.I se do služby u 654. perutě dostal v srpnu 1942. V období maximálního nasazení létaly Austery u 652.,653.,657.,658.,659.,660.,661.,662.,664.a 665. perutě 2. taktické letecké armády a u 651.,654.,655.,656.,663.,666.,671.,672.a 673. perutě Pouštního letectva. Do výzbroje je převzalo i několik kanadských a nizozemských perutí. Prvního bojového nasazení se letouny dočkaly při invazi do Alžírska, nepostradatelným nástrojem se pak staly v době bojů na Sicílii a v Itálii. Již tři týdny po spojeneckém vylodění v Normandii tyto neozbrojené hornoplošníky propátrávaly cestu armádám postupujícím do nitra Francie.