Blackburn Skua Roc • Druhá světová válka • druhasvetova.com

 

Blackburn Skua a Roc

Základní technické údaje: Blackburn Skua

Typ: námořní stíhací/ střemhlavý bombardovací letoun, pohonná jednotka: hvězdicový pístový motor Bristol Perseus XII o výkonu 890 k, výkony: max. rychlost 362 km/h ve výšce 1 981 m, dolet 1 223 km, dostup 5 822 m, hmotnost: plný 3 732 kg, délka: 10,85 m, rozpětí 14,07 m, výška 4,3 m, výzbroj: čtyři pevné kulomety ráže 7,7 mm, jeden kulomet stejné ráže v zadním kokpitu, jedna 227 kg puma pod trupem a až osm 13,6 kg pum pod křídly

Blackburn Skua.jpg

První britský námořní letoun, který byl obdařen celokovovou konstrukcí a zatahovacím podvozkem, Blackburn Skua, byl zkonstruován dle specifikace O.27/34 na námořní stíhačku/střemhlavý bombardér a do výroby byl objednán přímo z konstrukčního prkna. Prototyp poprvé vzlétl 9. února1937. Skua měl celokovovou konstrukci s nosným potahem a na svou dobu představoval nový koncept svými vestavěnými plovákovými komorami. Konce křídel byly ohnuté směrem vzhůru, což zvyšovalo příčnou stabilitu. V případě potřeby se křídla dala složit dopředu, takže ležela podél trupu.

Ačkoli byl Skua pro svou roli stíhačky značně podmotorovaný, jeho velké klapky mu zaručovaly dobrou stabilitu při střemhlavém letu, takže jako střemhlavý bombardér měl tento typ vynikající předpoklady. Výzbroj letounu Skua sestávala ze čtyř kulometů ráže 7,7 mm v křídlech a jednoho kulometu stejné ráže na volné platformě v zadním kokpitu, na pozici pozorovatele. Pod trupem bylo možné nést jednu pumu o hmotnosti 227 kg. Do skutečného provozu byly stroje Skua zařazeny poprvé během roku 1938 u 800. a 803. perutě operujících z letadlové lodi HMS Ark Royal a cenné služby odvedly především v dubnu 1940 během norské kampaně. Tyto dvě perutě dosáhly s letouny Skua jednoho z největších úspěchů pro tento typ letounu, když se jim v době, kdy operovaly z Orknejských ostrovů, podařilo potopit německý lehký křižník Königsberg kotvící v Bergenu. Pouhých několik dní předtím, než byly tyto perutě zdecimovány při útoku na německou flotilu u Narviku, poskytly letouny Skua stíhací krytí při evakuaci britského expedičního sboru z Dunkerque. Poté se zúčastnily prvních operací ve Středomoří, když vzlétaly z paluby letadlové lodi HMS Furious a pomáhaly navigovat Spitfiry RAF. Po jejich stažení z první linie sloužila většina přeživších strojů při vlekání vzdušných terčů. Celkem bylo vyrobeno 190 kusů Blackburn Skua.

Příbuzný, i když odlišný letoun Blackburn Roc byl konstruován jako dvojmístný námořní stíhací letoun a byl podobného konceptu jako letoun Boulton Paul Defiant. Roc, který poprvé vzlétl 23. prosince 1938, konstrukcí připomínal Blackburn Skua, ale měl širší trup, kam bylo potřeba umístit automaticky ovládanou střeleckou věž Boulton Paul. Zvětšená boční plocha letounu způsobená instalací střelecké věže vyvolala potřebu ohnutí konců křídel směrem vzhůru, jako měly letouny Skua. Výzbroj sestávala ze čtyř kulometů ráže 7,7 mm v automaticky ovládané střelecké věži a maximálně osmi 13,6 kg pum nošených pod křídly. Roc byl poháněn stejným motorem jako Blackburn Skua, takže stěží dosáhl maximální rychlostí 322 km/h a nebyl schopen dostihnout většinu svých zamýšlených cílů. Po ukončení dle předpokladů krátké bojové kariéry, během níž zaznamenaly poškození jediného nepřátelského letounu, Heinkelu He 59, byly letouny Roc pověřeny plněním druhořadných úkolů, jako vlekání cvičných cílů či létáním dle aktuální potřeby. Objevila se i studie plovákové verze, ale nikdy nedošlo k její výrobě. Celkově bylo vyrobeno pouze 136 kusů letounu Blackburn Roc.

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      design by Jakub M.             admin \ archiv aktualizací \ o webu \ kontakt