Avro Anson • Druhá světová válka • druhasvetova.com

 

Avro Anson

Základní technické údaje: Avro Anson Mk.I

Typ: třímístný průzkumný letoun, pohonná jednotka: dva hvězdicové pístové motory Armstrong Siddeley Cheetah IX o výkonu 261 kW ( 350 koní ), výkony: maximální rychlost 303 km/h ve výšce 2 134 m, počáteční stoupavost 219 m/min, dostup 5 791 m, dolet 1 271 km, hmotnost: prázdná 2 438 kg, vzletová 3 629 kg, rozměry: rozpětí 17,22 m, délka 12,88 m, výška 3,99 m, výzbroj: pevný 7,7 mm kulomet v přídi a pohyblivý 7,7 mm kulomet v hřbetní střelecké věži,163 kg pum

Anachronickou památkou na léta předválečného rozvoje britského Královského letectva se stal typ Avro Anson ( řeka v australské Tasmánii a město v kanadském Ontariu ), vyvinutý pro potřeby příbřežního průzkumu z šestimístného obchodního letounu. S pohonem tvořeným motory Cheetah vzlétl prototyp poprvé 24. března 1935 a jako Anson Mk.I ho do výzbroje 48. peruť zařadila o rok později, v březnu 1936. Letoun drží primát prvního typu RAF se zatahovatelným podvozkem. Byť tento úkol musela posádka vykonat ručně. Ansony sloužily do začátku války, kdy do Británie dorazily ze Spojených států amerických první stroje Lockheed Hudson, celkem u dvanácti perutí Velitelství pobřežního letectva.

Přesto zůstaly Ansony ve stále se zmenšujících počtech v akcích typu krátkého příbřežního průzkumu až do roku 1942, přičemž se občas střetávaly s nepřítelem. Od počátku války ale začaly sloužit v jiné roli – jako cvičné letouny pro přípravu navigátorů, bezdrátových telegrafistů a střelců a především v této podobě se poctivá Anča ( Faihful Annie ) proslavila svou neocenitelnou a letitou službou, pro niž se na ní dlouho vzpomínalo. Stroje Anson Mk.III a Anson Mk.IV s motory Jacobsand Wright přepravovali přes moře do Kanady, kde v rámci přijatého systému leteckého výcviku v rámci Britského společenství národů sloužily ve stále se zvyšujícím počtu leteckých škol.

Přímo v Kanadě vznikly a vyráběly se verze Anson Mk.II, Anson Mk.V a Anson Mk.VI. Jako lehké dopravní letouny vznikly ze základního modelu Anson Mk.I verze Anson Mk.X, Anson Mk.XI a Anson Mk.XII. Řada z nich sloužila jako vzdušné ambulance. Stroje Anson Mk.XI poháněly motory Cheetah XIX, jež roztáčely kovové vrtule Fairey – Red, u verze Anson Mk.XII to byly pohonné jednotky Cheetah XV a vrtule Rotol s měnitelným úhlem náběhu. Po válce pokračoval vývoj ještě typy Anson Mk.IXX, Anson Mk.XX, Anson Mk.XXI a Anson Mk.XXII. Celkem vzniklo 11 020 letounů, z toho v kanadě 2 822 strojů.

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      design by Jakub M.             admin \ archiv aktualizací \ o webu \ kontakt