75 mm skládací houfnice M1A1 • Druhá světová válka • druhasvetova.com

 

75 mm skládací houfnice M1A1

Základní technické údaje: M1A1

Ráže: 75 mm, délka zbraně: 1,321 m, délka hlavně: 1,194 m, hmotnost: celková 587,9 kg, náměr: - 5° až + 45°, odměr: 6°, počáteční rychlost střely: 381 m/s, nejvyšší dostřel: 8 925 m, hmotnost střely: 6,241 kg

V období po 1. světové válce doporučila komise Westervelt Board používat pro boj v horském terénu a jako univerzální lehkou houfnici novou 75 mm skládací houfnici. Tento návrh patřil k těm, které se nakonec uskutečnily. V roce 1927 byla 75 mm skládací houfnice M1 schválena do výzbroje. Z některých pozdějších konstrukčních změn vyplynulo její přeznačení na M1A1. Houfnice byla umístěna na důmyslně řešené lafetě, která se dala rozložit na šest dílů. Nosníky ramen lafety měly odlehčovací otvory. Houfnice samotná se dala rozložit pro přepravu po částech. Hlaveň se přepravovala ve zvláštním žlabu přidržovaná krytem, který byl u sestavené zbraně nasazen na horní straně hlavně. Kryt dával houfnici typický vzhled.

Odměr se uděloval pomocí šroubového mechanismu umístěného přímo na nápravě. Na kolébce byl připevněn pouze náměrový mechanismus. První houfnice M1A1 byly instalovány na lafetě M1 určené k tažení koňmi a vybavené proto dřevěnými loukoťovými koly. Rozšíření motorizované přepravy zbraní vedlo k přijetí lafety M8, která měla plechové disky s pneumatikami. Tato malá houfnice se stala jednou z prvních zbraní spojeneckých parašutistů. Měly ji téměř všechny výsadkové jednotky, včetně britských výsadkových divizí. Zavedení nové lafety však pro starší typ M1 neznamenalo definitivní odchod do důchodu.

Během 2. světové války se jich vyrobilo velké množství pro dodávky některým spojeneckým armádám, například pro čínskou armádu. S novou lafetou se malá houfnice M1A1 stala oblíbenou a velmi užitečnou zbraní. Jednalo se o moderní zbraň, snadno ovladatelnou v bojových podmínkách. Houfnice dokázala poskytovat palebnou podporu až do vzdálenosti 8 925 m. Přes její nízkou hmotnost se vyskytly snahy instalovat ji na samohybné podvozky. I v roli výzbroje samohybného vozidla se houfnice M1A1 velmi dobře osvědčila. Zřejmě se však příliš nepoužívala při boji v horském terénu. Spojenci provedli jen málo operací, při nichž byl boj v horských podmínkách nutný. Jednu z výjimek snad představovala Jugoslávie. Tamní partyzáni byli v používání houfnic M1A1 cvičeni britskými důstojníky. Houfnice partyzánům dobře sloužily během posledních fází jejich boje za osvobození.

Houfnice M1A1 se do historie nejlépe zapsala jako jedna z prvních dělostřeleckých výsadkových zbraní Spojenců. Houfnice byly nasazeny u Arnhemu, kam je dopravily kluzáky Hamilcar. Zbraň se mohla také dopravovat na padácích, rozložená na devět dílů. Ne všechny houfnice M1A1 však měly dobrodružný život. Mnohé sloužily jako běžné pěchotní podpůrné zbraně v nepropustných džunglích Dálného východu. Díky své nízké hmotnosti se houfnice zúčastnila počátečních fází vyloďovacích operací, jako například na Walcherenu v roce 1944. Houfnice původně určené pro boj v horách tak sloužily na zaplavených rovinách delty řeky Šeldy.

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      design by Jakub M.             admin \ archiv aktualizací \ o webu \ kontakt