37 mm protitankový kanon M3 - druhá světová válka | druhasvetova.com

 

37 mm protitankový kanon M3

Základní technické údaje: 37 – mm Antitank Gun M3A1

Ráže: 37 mm, délka vlastní zbraně: 1,979 m, hmotnost: přepravní 410,4 kg, odměr: 60°, náměr: - 10° až  + 15°, počáteční rychlost střely: 885 m/s ( průbojná protipancéřová střela ), hmotnost střely: 0,86 kg, tloušťka probitého pancíře: 25,4 mm při střelbě na 915 m, účinný dostřel: 457 m

Před rokem 1939 rozhodlo Dělostřelecké oddělení americké armády vyvinout protitankový kanon. Získalo německý Pak 35/36 a použilo jej jako výchozí konstrukci pro stavbu podobné zbraně, rovněž ráže 37 mm. Výsledná zbraň se na pohled lišila od německého originálu, ve skutečnosti jím však byla silně ovlivněna. Americký kanon dostal označení 37 mm protitankový kanon M3. Zbraní původního provedení se vyrobilo celkem velmi málo, potom kanon dostal úsťovou brzdu a jeho označení se změnilo na M3A1. Úsťová brzda měla snížit zatížení lafety při výstřelu. Lafeta amerického kanonu byla ještě lehčí než u německého originálu. Brzy se však ukázalo, že úsťová brzda není nutná, kanony se však dále vyráběly s příslušnými upínadly brzdy.

Lafeta měla obvyklá rozevírající ramena, náprava lafety byla poněkud širší než u jiných podobných konstrukcí. Posádku kanonu chránil malý plochý štít. Závěrový mechanismus byl přímou kopií německé konstrukce se svislým klínovým závěrem. Kanon M3A1 byl zastaralý již v době, kdy se stal součástí výzbroje jednotek. V roce 1941 se při různých příležitostech potvrdilo, že k probití pancířů tanků nepřítele je potřeba zbraně výkonnější ráže než 37 mm. Americká armáda kanon M3A1 používala v severní Africe, nakonec však typ nahradila těžší výzbrojí. Jiná byla situace na tichomořském válčišti. Japonské tanky byly lehké a kanon M3A1 se zde mohl uplatnit jako podpůrná zbraň pěchoty. Pro účely vyloďovacích operací na ostrovech se pro kanon vyvinuly trhavé a kartáčové střely. Průbojné protipancéřové střely se často uplatnily při dobývání pevností.

Díky své nízké hmotnosti se kanon velmi dobře osvědčil během četných vylodění a tak jeho výroba pokračovala výhradně pro potřeby bojů v Pacifiku. Na základě kanonu vznikla také verze používaná jako hlavní výzbroj amerických lehkých tanků a obrněných vozidel. Po roce 1945 mnohé kanony M3A1 putovaly do výzbroje armád spřátelených s Američany. Mnohé stále slouží ve střední a jižní Americe. Velké počty kanonů byly přestavěny na salutní děla, vystřelující cvičné náboje. Během 2. světové války se činily mnohé pokusy, jejichž cílem bylo na základě kanonu M3A1 postavit samohybnou protitankovou zbraň. Jen velmi málo těchto vozidel se dočkalo bojového použití, neboť kanon postrádal potenciál k ničení tanků, se kterými se měl střetnout na bojišti. Jako podpůrná zbraň pěchoty se však osvědčil velmi dobře.

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      design by Jakub M.             admin \ archiv aktualizací \ o webu \ kontakt