70 mm praporní kanon typu 92 • Druhá světová válka • druhasvetova.com

 

70 mm praporní kanon typu 92

Základní technické údaje: Typ 92

Ráže: 70 mm, délka hlavně: 0,622 m, hmotnost: bojová 212 kg, náměr: - 10° až  + 50°, odměr: 90°, počáteční rychlost střely: 198 m/s, dostřel: kolem 2 745 m, hmotnost střely: 3,795 kg ( trhavé )

Malý 70 mm praporní kanon typu 92 byl navzdory svému zvláštnímu vzhledu jednou z  nejúspěšních  pěchotních podpůrných zbraní 2. světové války. Ve výzbroji jej měly všechny japonské pěchotní prapory. Mohl se uplatnit různými způsoby, jako výzbroj baterie nebo častěji jako samostatná zbraň, produkující výstražnou palbu. Zevnějšek kanonu byl sice nezvyklý, jeho konstrukce však byla naprosto moderní. Typický vzhled byl dán krátkou hlavní na lafetě s velkými koly s ocelovými disky. Kanon běžně táhli soumaři nebo koně. Pro Japonce bylo typické, že své pěchotní podpůrné zbraně opatřovali různými otvory a konzolami, kterými se daly protáhnout dlouhé tyče. Ty potom sloužily jako rukojeti při přenášení kanonu na krátké vzdálenosti. V případě potřeby se dal z kanonu sejmout jeho ochranný štít, čímž se hmotnost zbraně snížila. Kola byla nasazena na klikách, jejichž otočením o 180° se mohla podstatně snížit silueta zbraně nebo vyvážit zbraň v nerovném terénu. I když byl kanon malý, jeho obsluhu tvořilo deset mužů. Většina z nich obsluhovala nebo nosila kanon a jeho střelivo. Při bojové činnosti stačilo k obsluze pouze pět vojáků.

Typ 92 používal obvyklé trhavé střely a dále dýmové a šrapnelové, které sloužily ke střelbě na krátkou vzdálenost v otevřeném terénu. Pro kanon se vyráběl také málo účinný průbojný protipancéřový náboj. Maximální dostřel kanonu byl poměrně krátký, kolem 2 745 m. Kanon typu 92 měl jen jednoduchá mířidla. Málokdy se používal pro střelbu na jiné než přímo viditelné cíle, takže krátký dostřel se nepociťoval jako významná nevýhoda. Kanon typu 92 se používal na čele bojových sestav. Jeho přímé nebo hloubkové střelby byly velmi účinné, ať již v obraně nebo útoku.  Některé spojenecké zprávy uvádějí, že se kanon používal stejným způsobem jako minomet. Jednou z bojových metod, kterou Japonci dovedli k dokonalosti, byla výstražná střelba v džungli. Malé družstvo vojáků táhlo nebo přenášelo kanon typu 92 dopředu, vystřelilo několik ran proti známému cíli a poté se rychle přemístilo na nové místo nebo opustilo bojiště. Jediný kanon tak mohl snadno udržovat velké počty spojeneckých vojáků v napětí a očekávání dalšího boje.

Typ 92 se sice označuje jako kanon, na druhou stranu však používal dělené střelivo s proměnnou hnací náplní, typické pro houfnice. Mohl střílet horní skupinou úhlů a ničit tak hloubkovou střelbou cíle na krátké vzdálenosti ( od 100 m ). Účinek trhavých střel na cíl byl velmi vysoký. Šrapnelové střely se zase dobře osvědčily při rozbíjení hromadných útoků pěchoty, které byly součástí taktiky čínské armády. Vznikla dokonce i verze typu 89 určená pro použití v několika pokusných modelech tanků. Těchto zbraní, označených jako typ 94, se však vyrobilo jen velmi málo. Typ 92 byla malá dělostřelecká zbraň. Na své protivníky měl však kanon mohutný účinek, neúměrný své velikosti, dostřelu a hmotnosti střely.

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      design by Jakub M.             admin \ archiv aktualizací \ o webu \ kontakt