Základní technické údaje: Cannone da 75/27 modello 06

Ráže: 75 mm, délka zbraně: 2,25 m, hmotnost: přepravní 1 080 kg, bojová 1 015 kg, rozsah náměru: - 10° až + 16°, rozsah odměru: 7°

Jednou z nejstarších dělostřeleckých zbraní, používaných ještě v době 2. světové války, byl kanon italské armády 75/27 model 06 ( kanon ráže 75 mm, s hlavní délky 27 ráží, model 1906 ). Původně se jednalo o vývozní model německé firmy Krupp. V roce 1906 jej přijala italská armáda do výzbroje, kde sloužil až do roku 1943. Původní označení kanonu firmy Krupp ve výzbroji italské armády znělo M.06. Zbraň měla konvenční konstrukci s minimem prvků, které by zasloužily zvláštní pozornost, byla však robustní a zdařilá. Lafeta byla starého skříňového typu, který omezoval maximální náměr děla a tím i jeho dostřel. Přesto měl kanon 75/27 na polní dělo velmi dobrou hodnotu dostřelu. Původně měl kanon, přepravovaný koňmi, pouze dřevěná loukoťová kola. Kolem roku 1940 dostaly některé kanony celoocelová kola s pneumatikami, které umožňovaly přepravu kanonů za motorovými vozidly. S takto upravenými kanony se bylo možno setkat především za hranicemi Itálie. Kanon s moderními koly se široce používal po celé severní Africe a během dalších italských tažení. Sloužil také u německých polních baterií v severní Africe, když Němci neměli dostatek své vlastní výzbroje.

Němci samozřejmě kanon opatřili vlastním označením – 7,5 – cm FK 237( i ). Používání kanonu 75/27 model 06 v italských službách bylo velmi rozšířené. Vyráběla se i jeho speciální verze určená pro stabilní opevnění. Model 06 nebyl jediným kanonem s označením 75/27 v italské výzbroji. Italové měli také kanon 75/27 model 11. To byl jiný licenčně vyráběný kanon, tentokrát stavěný podle francouzského vzoru pocházejícího z konstrukčního střediska Deport.

Kanon 75/27 model 11 měl originálně řešené brzdovratné zařízení. Téměř u všech dělostřeleckých zbraní jsou brzda a vratník umístěny rovnoběžně s hlavní, nad ní, pod ní nebo v některých případech po obou stranách. U kanonu model 11 zůstávalo brzdovratné zařízení trvale ve vodorovné poloze, nezávisle na náměru uděleném hlavni. Toto uspořádání bylo sice funkční, v jiných konstrukcích se však neuplatnilo a brzy upadlo v zapomnění. V roce 1940 byl i kanon model 11 v italské armádě stále velmi rozšířen. Používaly jej především podpůrné a jízdní jednotky, další kanony byly ve výzbroji polních baterií. Stejně jako v případě modelu 06 se některé kanony modelu 11 dočkaly montáže kol s pneumatikami, které umožňovaly tažení za motorovými vozidly. Zbraně používané Němci nesly označení 7,5 – cm FK 244( i ).