Tančíky vz. 33 pod Tatrami - druhá světová válka | druhasvetova.com

 

Tančíky vz. 33 pod Tatrami

Po vzniku samostatného Slovenského štátu získala slovenská armáda celkem třicet tančíků Tč vz. 33. Ty původně sloužily u PÚV 3 ( Pluk útočné vozby ). Již v květnu 1939 byly do stavu Praporu útočné vozby zařazeny 4 stroje, které tvořily výzbroj 3. čety 1. roty obrněných automobilů. Zbylých dvacet šest tančíků bylo toho času vedeno jako nepojízdných.

Po vzniku Pluku útočné vozby v únoru 1940 byly čtyři tančíky vz. 33 zařazeny do sestavy I. praporu a to konkrétně ve 2. četě 1. roty. Z nich byly tři v činné službě a jeden byl uskladněn jako náhradní vozidlo ( používal se jako náhradní v případě poškození jiného ). Tančíky vz. 33 byly jinak používány k výcviku. Na začátku roku 1941 byly všechny uskladněny jako dispoziční zásoba slovenského Ministerstva národní obrany.

( Slovenská armáda získala do stavu celkem třicet tančíků vz. 33 )

V lednu 1944 bylo celkem dvacet dva tančíků vz. 33 předáno Velitelství branné výchovy SOS ( Stráže obrany státu ). Řidiči byli vycvičeni u Pluku útočné vozby, přičemž všichni pocházeli ze stavu Automobilního praporu 11. Po ukončení výcviku řidičů byly tančíky v květnu 1944 přiděleny vybraným motorizovaným jednotkám a hraničářským rotám jako podpora asistenčních útvarů Stráže obrany státu. Celkem se jednalo o pět vozidel pro Jezdecký přezvědný oddíl 1 v Bratislavě, po třech strojích obdržely Pluk útočné vozby v Turčianském sv. Martině, Automobilní prapor 11 v Bánské Bystrici, Automobilní prapor 2 v Prešově a Sborový autopark v Trenčíně. Jeden tančík byl poslán hraničářské rotě 1 v Humenném, hraničářské rotě 2 v Bardějově, hraničářské rotě 3 v Brezně nad Hronom, hraničářské rotě 4 v Prešově a hraničářské rotě 5 v Michalovcích.

Tančíky u těchto jednotek sloužily zejména k výcviku řidičů a střelců. U hraničářských rot se tančíky případně nasazovaly do boje pouze jako posila se zálohou mužstva pro zásah ve prospěch určeného oddílu nebo inspektorátu finanční stráže nebo při akcích podnikaných hraničářskou rotou společně s příslušníky finanční stráže nebo četnictva. Akce proti partyzánům za podpory tančíků vz. 33 nejsou zaznamenány. Hraničářské roty byly v létě 1944 zrušeny.

( Tři slovenské ženijní prapory, dobově označované jako pionýrské, získaly po jednom tančíku vz. 33 )

Několik tančíků vz. 33 obdržely i slovenské ženijní jednotky. Rozkazem generála Josefa Turance bylo na jaře 1944 odesláno po jednom vozidle ženijnímu praporu 1 v Trenčíně, ženijnímu praporu 2 Michalovcích a ženijnímu praporu 11 v Novém Městě nad Váhem.

V noci ze 24. na 25. srpna 1944 obsadilo pět tančíků vz. 33 ze stavu Jezdeckého přezvědného oddílu 1 z Bratislavy na rozkaz ministra obrany generála Ferdinanda Čatloše výpadové komunikace z hlavního města, aby bránily postupu německých jednotek. V průběhu Slovenského národního povstání dopravovalo několik tančíků vz. 33 munici do obranných postavení povstalců v Turčianském sv. Martinu a strážilo letiště Tri Duby. Několik sloužilo v průzkumné úloze, či jako tahače u povstalecké bojové skupiny Weinhold. Po potlačení povstání padly do rukou Němcům pouhé čtyři provozuschopné tančíky, z nich tři byly ukořistěny ve Sborovém autoparku ve Zlatovcích a jeden u náhradního ženijního praporu 11 v Novém Městě nad Váhem.

 

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      design by Jakub M.             admin \ archiv aktualizací \ o webu \ kontakt