Řecká armáda, zkušená a plně využívající výhod svého hornatého pohraničí, byla pro Italy tvrdým oříškem, dokud nezasáhl Adolf Hitler s mocným německým Wehrmachtem. Když 23. října 1940 vpadla do Řecka armáda fašistické Itálie, byla Mussoliniho veliká vize oslnivého vítězství rychle otřesena. Řecká armáda mobilizovala o několik týdnů dříve a v náročném terénu se úporně bránila. Mnozí řečtí důstojníci a vojáci získali bojové zkušenosti v malých pohraničních srážkách a v krátkém, ale rozhodném střetu s tureckou armádou ve 20. letech. Velké řecké armádě však chybělo moderní vybavení a dopravní prostředky. Při dopravě zásob stále spoléhala na koně a muly. Pěchota byla vyzbrojena převážně opakovacími puškami z doby před 1. světovou válkou a jako podpůrné zbraně sloužily francouzské kulomety Hotchkiss a St. Etienne. Jen málo děl mělo větší ráži než 75 mm, protože větší kalibr byl v horském terénu nepraktický.

Řecká armáda v síle 430 000 mužů byla v roce 1940 zorganizována do dvou armádních skupin s pěti teritoriálními sbory s přesně vymezeným obranným teritoriem. Každá armádní skupina měla šest štábních organizací, šest pěších divizí, šest horských divizí, jízdní divizi a čtyři doplňkové horské brigády. Jádrem řecké armády byly horské divize. Každá zahrnovala dělostřelecký pluk a tři pěší pluky. Elitou řeckých ozbrojených sil byla královská garda neboli Evzones. Ta vznikla v době války za nezávislost na osmanské říši začátkem 19. století.

( Řečtí pěšáci na cestě do obranných pozic na Metaxasově linii )

Při vpádu Italů neměli Řekové žádné tanky a jen málo těžkých zbraní, kterými by se jim mohli postavit. Teploty však klesly pod – 17°C a dobře připravené pozice v horách útočníky vyvedly z míry. Před zahájením vlastní ofenzívy chytili Řekové do pasti v pohoří Pindos italskou alpskou divizi a pobili na 13 000 Italů. Později bojovali proti Němcům z opevnění Metaxasovy linie, kterou úporně bránili. S britskou pomocí Řekové heroicky bojovali, ale nakonec byli nuceni přijmout porážku a 1. června 1941 kapitulovali.

Řecká královská armáda ( duben 1941 )

Armádě velel generálporučík A. Papagos, skládala se z:

5. pěší divize generálmajora D. Papgeoriouse

6. pěší divize generálmajora P. Markouse

Západní Makedonie – velitel generálporučík G. Tsolakoglou

II. pěší sbor, velitel generálporučík D. Papadopoulos ( 1. pěší divize, 5. pěší brigáda, Jízdní divize )

III. pěší sbor, velitel generálporučík G. Tsolakoglou ( 9. pěší divize, 10. pěší divize, 15. pěší divize )

Epirus – velitel generálporučík I. Pitsikas

I. pěší sbor, velitel generálporučík P. Demestihas ( 2. pěší divize, 3. pěší divize, 8. pěší divize )

Střední Makedonie – velitel generálporučík I. Kotoulas

12. pěší divize plukovníka G. Karabatose

19. motorizovaná pěší divize generálmajora Lioumpase

20. pěší divize generálmajora K. Karassose

Východní Makedonie – velitel generálporučík K. Bakopoulos

7. pěší divize generálmajora K. Zoiopoulose

14. pěší divize generálmajora K. Papakontantinouse

18. pěší divize generálmajora D. Stergiopoulose