Nizozemské letectvo - druhá světová válka | druhasvetova.com

 

Nizozemské letectvo

Ve druhé polovině 30. let, s postupným zhoršováním mezinárodních vztahů v Evropě, dospěla nizozemská vláda k rozhodnutí zmodernizovat, reorganizovat a následně i rozšířit armádní letectvo. Letectvo bylo jednou z částí armády, i když zpola nezávislou. Koncem roku 1938 došlo k vytvoření tzv. Velitelství letecké obrany – což byla organizace spojující v sobě letecké jednotky, protiletadlové dělostřelectvo, letecký pozorovací sbor a jednotky pátracích světlometů.

V rámci modernizace leteckého parku, bylo velením letectva nařízeno vyřadit ze služby zastaralé typy strojů ( především stíhací letouny Fokker D.VII ) a další. Následně byla zahájena výroba moderních konstrukcí. Nizozemci dávali přednost domácí firmě Fokker a ta poté přišla se stíhacím Fokkerem D.XXI, jehož letectvo objednalo 36 kusů. Dále se do výzbroje dostal i Fokker G.I, těžký dvoumotorový stíhač/stíhací bombardér opět v počtu 36 letounů a neposlední řadě bylo do služby zařazeno i 16 tzv. leteckých křižníků Fokker T.V, což byl v podstatě střední bombardér, jehož továrna Fokker navrhla coby těžce vyzbrojený letoun, jenž měl útočit na formace nepřátelských bombardérů, mimo jiné i 20 mm kanonem lafetovaným v přídi. Letoun byl však poté využíván spíše jako klasický bombardér. Nizozemci se však nespoléhali pouze na domácí konstrukce a tak v USA objednali i 18 bombardérů Douglas DB – 8, zatímco stíhačky reprezentoval Curtiss Hawk 75A, jenž byl dodáván i do Francie.

( Fokker T.V v doprovodu stíhacích Fokkerů D.XXI )

V době německého útoku na západ, v květnu 1940, bylo nizozemské letectvo rozděleno na dvě části, respektive do dvou pluků. Zatímco v prvním bychom nalezli čtyři stíhací letky a po jedné průzkumné a bombardovací letce, druhý pluk měl ve stavu dvě stíhací perutě a čtyři průzkumné perutě.

Nizozemci měli 10. května 1940 k boji připraveno přesně 139 strojů, bohužel ne všechny však byly moderní konstrukce. Velká většina z nich byla ničena ještě na zemi při prvních ranních německých útocích na letiště. Nizozemští piloti a posádky bojovali s přesilou nepřítele a zaznamenali řadu vítězství, konec ale nemohl být jiný. Několika nizozemským hydroplánům Fokker T.VIII – W se podařilo odletět do Velké Británie, jeden z nich sem přepravil i členy nizozemské vlády. Tyto stroje zde poté tvořily zárodek 320. perutě RAF. Ztráty létajícího i pozemního personálu letectva byly poměrně vysoké a dohromady zahrnovaly na 8 000 mužů, což je poměrně vysoké číslo v porovnání s délkou kampaně.

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      design by Jakub M.             admin \ archiv aktualizací \ o webu \ kontakt