Nizozemská armáda čítala po mobilizaci v dubnu 1940 114 000 mužů, k nim se přidaly další tisíce záložníků, takže celkový stav činil 270 000 vojáků. Během 1. světové války byla neutralita země válčícími stranami respektována, proto dospěla nizozemská vláda v meziválečném období k rozhodnutí, co nejvíce snížit výdaje na ozbrojené síly. Nizozemce neznepokojoval ani fakt, že se jim dostávalo zpravodajských informací o hrozícím nebezpečí v podobě německého vpádu. Nakonec sice došlo v dubnu 1940 k mobilizaci a ráno 10. května byly nizozemské jednotky ve stavu pohotovosti, ale naplno se projevila zkostnatělost a zastaralost velení, výcviku a vybavení nizozemských vojáků, kteří ač bojovali statečně, neměli šanci nepřítele odrazit. Nicméně po kapitulaci, se mnoha Nizozemcům podařilo uniknout do Velké Británie a zde se následně zapojit do boje.

Na jaře 1940 byla armáda tvořena poměrně malým kontingentem zhruba 1 500 důstojníků a 6 500 poddůstojníků, kteří tvořili páteř jednotek a kteří měli na starost každý rok přísun 60 000 nováčků, kteří následně   prodělávali vojenskou službu, jež byla v Nizozemsku stanovena na 11 měsíců a byla ohraničena 20. a 40. rokem věku. Nizozemí bylo rozděleno mezi čtyři armádní sbory. Ty měly svá sídla v Arnhemu, Amersfoortu, Amsterodamu a v Bredě. Každý ze sborů byl tvořen: sborovým štábem, jedním – dvěma těžkými dělostřeleckými pluky, dvěma pěšími divizemi, dále průzkumným, spojovacím a dělostřeleckým praporem.

( Duben 1940 a mobilizace nizozemské armády )

Kromě toho bychom v sestavě nizozemské armády nalezli ještě dva typy brigád – lehkou brigádu, kde se nacházel štáb, spojovací prapor, dva husarské pluky, jeden jízdní dělostřelecký pluk, z části vybavený francouzskými polopásovými tahači, dále pak eskadrona obrněných automobilů a cyklistický pluk.

Druhým typem brigády, byla brigáda protiletadlového dělostřelectva, ta byla tvořena štábem a dvěma pluky protiletadlového dělostřelectva. Nizozemská armáda používala směsici různých typů výzbroje a techniky od francouzských lehkých tanků a užitkových vozidel, přes britské a německé kulomety až po belgické pistole FN. Tabulkově se každý pěší pluk skládal z 2 691 mužů, jejichž hlavní zbraní byla opakovací puška Mannlicher M95. Mezi podpůrné zbraně pluku se řadily lehké kulomety Lewis M20 ( v pluku mělo být 72 kusů ). Těžké kulomety představovalo 36 kusů zbraně Schwarzlose M08/15, v neposlední řadě se k podpůrným zbraním řadilo i 6 těžkých minometů a 4 protitanková děla, ráží 37, nebo 47 mm.