Uniformy, barvy zbraní a odznaky maďarské armády - druhá světová válka | druhasvetova.com

 

Uniformy, barvy zbraní a odznaky maďarské královské armády

Maďarská královská armáda se považovala za nástupce předválečné rakousko – uherské císařské armády a v podstatě převzala důstojnické společenské uniformy od císařské armády. Pro polní uniformy byla zavedena barva khaki v roce 1922 a byla používána až do konce 2. světové války. Polní blůzy měly stejný střih pro všechny hodnosti. Byly jednořadové, s uzavřeným límcem, pěti knoflíky vpředu a náprsními a postranními kapsami se zapínáním na jeden knoflík. Košile byly také v barvě khaki, s otevřeným límcem a náprsními kapsami. Kalhoty se zapínaly přes lýtko řadou knoflíků. Látkové kotníkové kamaše byly zavedeny s novými kalhotami v roce 1943.

Mužstvo jízdních jednotek a kočí koňských potahů ( zásobovací služba, dělostřelectvo ) nosili jezdecké kalhoty a vysoké jezdecké boty. Pěchota nosila kotníkové šněrovací boty s připojenými koženými kamašemi až do roku 1943, kdy byly zavedeny nové boty bez kamaší. Ženijní jednotky nosily vysoké boty německého vzoru. V roce 1943 byly zavedeny vysoké boty M1943 také pro pěší jednotky. Důstojníci nosili jezdecké kalhoty a vysoké holínky, od roku 1941 také šněrovací vysoké boty nazývané bilgeri. Mužstvo nosilo kožený opasek s jednoduchou přezkou. Důstojníci měli takzvané dohody, ale ramenní řemen byl v roce 1940 zrušen. V poli někteří důstojníci nosili opasky mužstva.

( Maďarští pěšáci pochodují na podzim 1944 Budapeští )

Lodička s vysokým předkem byla dědictvím po rakousko – uherských jízdních jednotkách, ale v maďarské armádě ji nosili příslušníci všech jednotek. Na čapce bylo hodnostní označení ( kokarda ) vpředu. Na levé straně se nacházel trojúhelník v barvě zbraně se třemi šňůrami. Generálové a důstojníci je měli zlaté ( generálové měli ještě zlatý věnec kolem trojúhelníku ), poddůstojníci stříbrné. Lodička měla dva knoflíky vpředu a nad nimi červeno – bílo – zelenou kokardu s krumplovaným okrajem. Pro slavnostní účely se nosila stará rakousko – uherská kulatá čepice ( kepi ), černá pro důstojníky a khaki pro poddůstojníky. Maďarská armáda používala přilbu M1935, která byla prakticky stejná jako německá přilba M1935, až na větrací otvory a malý čtvercový držák na zadní straně, který dovoloval přilbu zavěsit během dlouhých pochodů na opasek.

Společenská uniforma důstojníků sestávala z černých kalhot s úzkým červeným proužkem ( generálové měli dva široké proužky ) a to stejných, jako byly císařské Salonhosen a husarské blůzy, která byla v roce 1942 nahrazena blůzou standardního střihu. Černá čepice měla vpředu maďarskou kokardu. Ke slavnostní uniformě patřily černé boty a šavle. Parádní uniforma byla zavedena v roce 1926. Proslavnostní uniforma, zavedená v roce 1931, sestávala z jednodušší blůzy, nazývané menzovní slavnostní blůza, která byla stejná jako blůzy původní parádní uniformy, ale s méně šňůrami. Všechny parádní uniformy byly vyřazeny v roce 1944, přičemž jedinou používanou blůzou byla nadále služební blůza barvy khaki. Pro slavnostní účely se nosila s černou čepicí a černými kalhotami.

( Lodička s vysokým předkem a maďarskou kokardou )

Všechna hodnostní označení se nosila na límci. Lemovka kokardy a čepice, lemovka límcových polí a rukávové pásky byly zlaté pro důstojníky, stříbrné pro starší poddůstojníky a hnědé pro nižší poddůstojníky a mužstvo. Polní límcová pole neměla lemovku. Nižší poddůstojníci nosili bílé hvězdy, starší poddůstojníci stříbrné hvězdy a pásky, nižší důstojníci zlaté hvězdy, ostatní stříbrné hvězdy na zlatém podkladě. Generálové měli zlaté dubové listy. Důstojníci také nosili na ramenou zlaté šňůry s vpletenou červenou nití, což byla další císařská tradice. Před válkou nosili tyto šňůry na obou ramenou jenom příslušníci jízdy, dělostřelectva a koňského transportu, ostatní zbraně a služby jen na pravém. Barvy zbraní a služeb byly následující:

Generálové a dělostřelectvo

šarlatový samet

Generální štáb

černý samet na šarlatově červeném pozadí

Technický štáb

světle hnědý samet na šarlatovém pozadí

Regentova vojenská kancelář

bílá

Pěchota, pohraniční stráž a horské jednotky

trávově zelená

Mobilní jednotky

chrpově modrá

Dělostřelectvo

šarlatově červená

Spojaři ( od roku 1943 )

tmavě modrá

Ženisté

šedozelená

Jízda

kávově hnědá

Zdravotníci

černá

Lékaři

černý samet

Lékárníci

černá

Strážní jednotky

šarlatově červená

Techničtí důstojníci

břidlicově šedá

Polní kněží

černý samet se znakem

Vojenští soudci

tmavě rudý samet

Zákopničtí důstojníci

tmavě třešňově rudý samet

Zásobovatelé

karmínově červená

Proviantní důstojníci

karmínově červený samet

Zvěrolékaři

tmavě modrý samet

Vojenští učitelé

fialový samet

Říční flotila

tmavě modrá

Letectvo ( důstojníci )

černý samet

Úředníci účetní služby

karmínově červená

Úředníci operační kontroly

tmavě modrá

Dirigent ( hudebník ) říční flotily

fialová ( do roku 1942 )

Dirigent ( hudebník ) říční flotily

tmavě modrá ( od roku 1942 )

Techničtí úředníci

tmavě třešňově červená

Učitelé šermu

fialová

Úředníci

světle zelená

Polní a lesní úředníci

lesní zelená

 

Pěchota byla na zimu vybavena dlouhými kabáty. Její vybavení, jako torny, jídelní příbory a nádobí, složené přikrývky, kožené postroje a různé chlebníky, byly přejaty prakticky beze změn od rakousko – uherské armády. Některá výstroj byla během 30. let vylepšena, například polní láhev 35 M a skládací polní lopatka 36 M. Mužstvo nosilo na límci tradiční císařskou špičku kopí v barvě zbraně. Na počátku války posádky obrněných vozidel nosily kombinézy nebo dvojřadové kožené kabáty ( předpisová ústroj představovala kožený kabát a kalhoty, ale ty nebyly oblíbené a většinou se nenosily ) a italskou černou koženou tankistickou přilbu M 35 s chráničem krku vzadu. Později posádky nosily polní čepice a modifikované maďarské kožené přilby M1939 se sluchátky. Posádky samohybných děl Nimród někdy nosily ocelové přilby. Počínaje rokem 1944 byly zavedeny čepice se štítkem podle německého vzoru. Kalhoty a boty byly stejné jako ty, které nosila pěchota. Ke konci války se nosily látkové kombinézy s koženou vestou s látkovými rukávy, která byla, třebaže ji používaly také jiné zbraně, velice oblíbená v obrněných jednotkách. V roce 1942 byly zavedeny šedé dvojdílné uniformy, jaké nosily posádky německých samohybných děl.

Maďarské královské letectvo bylo součástí armády a jeho příslušníci nosili uniformy barvy khaki jako ostatní armádní jednotky. Jejich uniformy měly ale jiný střih. Blůza měla otevřený límec a nosila se s bílou košilí a černou kravatou. Letecký kabát byl dvojřadový s velkým límcem a dvojí řadou šesti knoflíků. Důstojnická čepice ( brigadýrka ) byla khaki, s koženým štítkem se zlatou lemovkou a pletenou zlatou šňůrou pro důstojníky. Důstojníci, poddůstojníci i mužstvo nosili distinkce na náramenících. Letečtí důstojníci a poddůstojníci nosili čtvercová označení hodnosti na obou rukávech letecké kombinézy. Zimní kombinézy měly vložku a byly kožené, černé či hnědé, se zdrhovadly. V létě piloti nosili béžové plátěné kombinézy nebo pouze kalhoty a košile, s plátěnou kuklou. K vybavení patřily samozřejmě letecké brýle, rukavice a padáky. Později ve válce nosili piloti německé bundy z ovčích kožek a letecké boty s teplou vložkou.

( Na tomto snímku jsou dobře vidět původně italské kožené tankistické přilby )

Stejnokroje říční flotily se od armádních lišily. Důstojnická uniforma byla barvy khaki. Blůza byla jednořadová s otevřeným límcem a čtyřmi kapsami, košile byla bílá a kravata černá. Slavnostní blůza byla černá, dvouřadová. Plášť byl normálního střihu, s hnědým sametovým límcem. Kalhoty dlouhé, hnědé polobotky ( černé ke slavnostní uniformě ). Důstojníci nosili khaki brigadýrku, která měla vpředu stříbrnou kotvu ve věnci zlatých dubových listů a nad ní zlatou svatoštěpánskou korunu. Označení hodností tvořily zlaté prýmky našité ve výši manžet rukávů blůzy a pláště. Admirálský prýmek byl 53 mm dlouhý a 22 mm široký, nad ním se nacházela zlatá korunka ve věnci dubových listů. Šířka prýmků vyšších důstojníků činila 22 a 13 mm, u nižších to bylo jen 10 mm. Důstojníci inženýři měli stříbrné prýmky 7 mm široké. Na služební blůze byly prýmky okolo celé manžety, zatímco na plášti se nosily ve zkrácené formě. Důstojníci a poddůstojníci nosili na letních bílých a slavnostních uniformách hodnostní prýmky na náramenících.

Mužstvo nosilo také khaki stejnokroj, který sestával z námořnické haleny s modrým námořnickým límcem a dlouhých kalhot přes holínky. K zimní výstroji patřil tříčtvrteční dvouřadový kabát. Námořnická čapka se stuhami měla vpředu odznak maďarské říční flotily ( kotva pod svatoštěpánskou korunkou ), stříbrný pro poddůstojníky a bronzový pro mužstvo. Na černém dýnku byl zlatě vyšitý nápis M. kir. Folymörseg ( Maďarská královská říční stráž ). Hodnosti mužstva a nižších poddůstojníků byly značeny bílými kostěnými šesticípými hvězdami v rozích námořnického límce blůzy. Na stejnokrojích byly knoflíky s kotvou, nad kterou se nacházela svatoštěpánská koruna, přičemž knoflíky byly zlaté pro důstojníky, stříbrné pro poddůstojníky a hnědé pro mužstvo.

 

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      design by Jakub M.             admin \ archiv aktualizací \ o webu \ kontakt