Kamufláž a značení letadel MKHL v letech 1938-1945 • Druhá světová válka • druhasvetova.com

 

Kamufláž a značení letadel MKHL v letech 1938 – 1945

Počínaje 1. zářím 1938 dostala všechna maďarská vojenská letadla znaky oficiálního letectva Magyar Királyi Honvéd Légierö ( MKHL ). Tyto znaky sestávaly z ležatých štíhlých trojúhelníků v maďarských barvách – červené, bílé a zelené ( červená vně, zelená uvnitř ). Tyto znaky již byly použity na konci roku 1918, po rozpadu rakousko – uherského mocnářství. Poměr délky k šířce těchto trojúhelníků byl 2:1. Znaky byly umístěny na obou površích křídel, blízko k jejich špičkám ( 1/7 rozpětí ) a uprostřed směrovky, špičkou dopředu. Civilní registrace a jednotlivá písmena byly nahrazeny vojenským kódem, který sestával z písmene určujícího použití letounu a jeho sériového čísla.

Seznam kódových písmen MKHL určujících typ letadla:

B – bombázó ( bombardovací )

E – ejtöernyös szállító ( pro dopravu výsadkářů )

F – felderítö ( průzkumný )

G – gyakorló ( cvičný )

H – hadi kiképzö ( pro bojový výcvik )

I – iskola ( školní )

J – jugoszláv  ( bývalý jugoslávské )

K – kiképzö ( instrukční )

M – původně značící Müszaki Egyetem ( technickou univerzitu ), později použit na dvanácti nočních stíhačkách Bf 110G

O – orosz ( bývalý sovětský )

R – repülöfutár  ( kurýrní ) + jeden bývalý rumunský I.A.R. 37 ( R.001 )

S – szállító ( transportní )

U – ustasszállító ( dopravní )

V a W – vadász ( stíhací )

Z – Zerstör,romboló ( těžký bitevní )

ZB – zuhanóbombázó ( střemhlavý bombardér )

Znak maď. letectva 1938 - 1941.jpg

( První oficiální znak MKHL zavedený po ujednání v Bledu 23. srpna 1938 )

Vojenské kluzáky neměly přiděleno kódové číslo a používaly jen trojmístné registrační číslo. Experimentální letouny měly nekonveční označení sestávající ze dvou písmen a dvou číslic. Vojenská letadla, která ještě nebyla kamuflována, byla natřena typickou kamufláží tmavě zelené, tmavě hnědé a středně hnědé barvy. Spodní plochy byly natřeny světle modrou. Všechny letky měly také polooficiální znaky a jména. Počínaje 12. dubnem 1941, před začátkem jugoslávské kampaně, byly ocasní plochy a motorové kryty všech maďarských vojenských letadel natřeny žlutě ( žlutá často kryla výsostné znaky ). Žlutý byl i pruh na trupu, široký 50 cm ( 70 cm na větších letadlech ), který je identifikoval jako letadla vojsk Osy. Toto označení bylo zrušeno 30. dubna, ponechán byl pouze žlutý pruh na trupu.

19. června 1941, několik dnů před začátkem německého útoku na Sovětský svaz ( operace Barbarossa ), velitelství MKHL vydalo rozkaz označit všechna vojenská i civilní letadla standardními znaky letadel Osy, sestávajícími ze žlutého pruhu na trupu a širokých žlutých pruhů na špičkách křídel zespodu. Výsostné znaky a registrační čísla zůstaly nezměněny. Před začátkem bojů na Donu v roce 1942 byly zavedeny nové výsostné znaky. Bylo to hlavně proto, že trojúhelníkové znaky byly špatně viditelné, což vedlo k častým zmatkům a někdy i k napadení maďarských letadel německými stíhači. Nové znaky sestávaly z bílého kříže na černém čtvercovém podkladě, podobně jako tomu bylo u letadel dalších spojeneckých států Osy. Strana čtverce měřila 80 cm u menších letadel a 100 cm u větších. Nové znaky byly aplikovány na šesti místech, na obou stranách křídel a na bocích trupu.

( Nový letecký znak, zavedený před začátkem bojů na Donu, 1942 )

Nové znaky rozdělily registrační označení na dvě poloviny, s písmenem a prvním číslem nalevo a s ostatními dvěma čísly napravo ( příklad V.3 + 21 ). Na směrovce byla trojbarevná maďarská trikolóra, s červenou nahoře a zelenou dole. Stejná trikolóra se nacházela i na výškovce, s červenou barvou uvnitř a zelenou zvenčí. Ostatní značení zůstala nezměněna. Tato změna platila od 1. března 1942. V polovině roku 1944, kdy letecká převaha Spojenců byla již jasně patrná, byly bílé plochy maďarských znaků přestříkány šedou barvou. Krátce nato se bílá barva přestala používat zcela a byla nahrazena kamuflážním podkladem. Na konci roku 1944 se velikost trikolóry na směrovce značně zmenšila a trikolóra na výškovce zmizela docela.

Krátce poté, co Rumunsko 23. srpna 1944 opustilo tábor Osy, dostala všechna německá a maďarská letadla operující ve východním Maďarsku ( včetně Sedmihradska ) široké žluté V na spodek levého křídla. Špička V přesahovala náběžnou hranu křídla. Toto označení bylo nutné, aby se rozlišila německá letadla, používaná jak letectvy Osy, tak rumunským letectvem bojujícím nyní na straně Spojenců. Později byl žlutý pruh na trupu zrušen a nahrazen žlutým pruhem na krytu motoru. Směrovka byla také žlutá, ale pruhy na špičkách spodních křídel zmizely. Na značném množství německých letadel dodávaných MKHL koncem roku 1944 bylo pro nedostatek času ponecháváno původní značení Luftwaffe. V několika případech byly bílé německé znaky přestříkány šedou barvou. Na konci války byla mnohá nová letadla MKHL ponechána ve značení Luftwaffe, pouze hákový kříž na ocase byl většinou přebílen nebo zamalován jakoukoli barvou, která byla zrovna k dispozici. U některých jednotek letadla nesla velká bílá čísla na motorovém krytu, například letouny Focke – Wulf Fw 190F. V té době neplatily žádné předpisy a letadla Luftwaffe a MKHL byla těžko k rozeznání.

 

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      design by Jakub M.             admin \ archiv aktualizací \ o webu \ kontakt