Kanadská armáda na západní frontě - druhá světová válka | druhasvetova.com

 

Kanadská armáda na západní frontě

 

V přímém protikladu ke zkušenostem 1. světové války bylo kanadské armádě, která se v letech 1939 – 1945 shromáždila ve Velké Británii, nabídnuto během prvních tří a půl let jejího pobytu v Evropě pouze málo příležitostí pro boj. Její úloha, s výjimkou jedné či dvou menších výprav a jednodenních bojů při nájezdu na Dieppe, byla úlohou posádkových sil. První konvoj vezoucí 7 400 vojáků 1. divize dorazil do přístavu Clyde 17. prosince 1939 a ke konci února 1940 čítaly kanadské ozbrojené síly na britských ostrovech 1 066 důstojníků a více než 22 000 poddůstojníků a vojínů. Kanaďané však nebyli vycvičeni pro moderní vedení války, rovněž jejich výzbroj a výstroj patřila spíše ke zbraním Velké války, ba i hůř, když mnozí z vojáků nebyli vybaveni ani přilbami. 1. divize se propracovala výcvikovým rychlokurzem v Aldershotu za účelem přípravy pro nasazení ve Francii coby součást IV. britské sboru. Běh událostí byl však takový, že Kanaďané sehráli ve Francii pouze omezenou krycí roli a byli staženi brzy po přistání v červnu 1940.

V červenci 1940 vytvořila 1. kanadská divize spojená s 1. britskou obrněnou divizí a také 2. novozélandskou pěší divizí VII. sbor. Od května 1940 začaly do Velké Británie přijíždět jednotky 2. kanadské pěší divize, ale ta byla za bojeschopnou prohlášena až na konci prosince. Ještě předtím ( do konce října 1940 ) se kanadské jednotky, které dorazily do Spojeného království, připojily k 1. divizi strážící pláže Sussexu mezi Worthingem a Newhavenem. Na Vánoce 1940 byl VII. sbor rozpuštěn. Místo něj vznikl Kanadský sbor ( ten byl později přejmenován na 1. kanadský sbor ). Ve stavu tohoto sboru sloužilo na 57 000 mužů.

( Známý snímek kanadských vojáků při své poslední přehlídce před odjezdem do Evropy )

Během roku 1941 proud kanadských jednotek na evropské bojiště pokračoval a počátkem roku 1942 se kanadská armáda v Británii skládala již ze čtyř divizí, tankové brigády a podpůrných oddílů. Tento počet zjevně převyšoval tabulkový stav obyčejného sboru. Proto bylo 6. dubna 1942 zřízeno velitelství 1. kanadské armády. V září a říjnu, s příjezdem 4. kanadské obrněné divize, která vznikla přestavbou 4. pěší divize, se pod jeho velení dostaly další obrněné jednotky. Obrněné divize přijaly britskou organizaci jedné obrněné a jedné pěší brigády, čímž byl vytvořen nadbytek obrněných pluků, z nichž tři se dočasně staly 3. tankovou brigádou, dokud nebyly v létě 1943 změněny ve 2. kanadskou obrněnou brigádu.

Kanadský výcvik pro kombinované operace začal v září 1941 a v dubnu 1942 se kontingent zúčastnil neúspěšného nájezdu přepadového oddílu jižně od Boulogne. Když v dubnu 1942 Velitelství kombinovaných operací schválilo plán přepadení přístavu Dieppe, generál Montgomery prohlašoval, že Kanaďané jsou nejvhodnějšími vojáky pro tento podnik. Velitel 1. kanadské armády generál McNaugton s tímto návrhem souhlasil. Pro operaci byla vybrána 2. kanadská divize, konkrétně 4. a 6. pěší brigáda a 14. kanadský armádní tankový pluk ( Calgary ) z 1. tankové brigády. Podporu zajišťovaly ženijní a dělostřelecký oddíl vyčleněné z 2. pěší divize, dále britský přepadový oddíl č. 3 a 4 a padesát amerických Rangers.

( Kanadští vojáci nastupují na invazní plavidla, která je dopraví k plážím u přístavu Dieppe )

Když výprava v noci 18. srpna 1942 vyplula, její vojenská síla čítala 6 100 mužů všech hodností ( mezi nimi 1 075 Britů ). Útok zahájený za rozbřesku následujícího dne skončil naprostým fiaskem. Během devíti hodin prudkých bojů přišli Kanaďané o 3 369 mužů, z čehož 907 padlo v akci, nebo později v německém zajetí. Do Anglie se podařilo evakuovat jen 2 211 mužů. Dalších více než 1 900 padlo do zajetí.

V říjnu 1943 byl navržen plán Canloan, jehož cílem bylo vyjít vstříc potřebám britské armády při nadcházejícím tažení v severozápadní Evropě. Podle tohoto plánu bylo britským jednotkám poskytnuto celkem 673 kanadských důstojníků, z nichž mnozí pak sloužili u britských útvarů i v jihovýchodní Asii. Placeni byli kanadskou vládou. Jejich celkové ztráty představovaly 465 mužů. Ráno 6. června 1944 přistála 3. kanadská pěší divize na invazní pláži Juno. Její příslušníky podporovaly tanky 2. kanadské obrněné brigády. Coby součásti I. britského sboru bylo její úlohou po počátečním vylodění postupovat mezi Bayeux a Caen a odříznou spojnice mezi oběma městy. Během dne D vystoupilo na francouzský břeh téměř 14 000 Kanaďanů, z nichž 335 padlo buď přímo při vylodění, nebo v následném postupu do vnitrozemí.

( Příslušníci 3. pěší divize na invazní pláži Juno 6. června 1944 )

Jako jednotka 6. britské vzdušně výsadkové divize byl 6. června vysazen 1. kanadský výsadkový prapor. Během prvního červencového týdne dorazila do Normandie 2. kanadská pěší divize, aby společně se 3. pěší divizí a 2. obrněnou brigádou vytvořila II. kanadský sbor. Na konci měsíce se ve Francii vylodila také 4. kanadská obrněná divize, která na frontě vystřídala 3. pěší divizi. Brzy nato se 4. kanadská obrněná divize zapojila do krvavých bojů v Normandii. Kanadské oddíly hrály vedoucí úlohu v ofenzivních operacích okolo Caen, připojily se ke spojeneckému pronásledování ustupujícího nepřítele a směřovaly do Belgie a podél pobřeží Kanálu, kde dobývaly pro Spojence životně důležité přístavy. K listopadu 1944 se 1. kanadská armáda skládala z:

2. a 3. pěší divize

4. obrněná divize

49. a 52. britská pěší divize

104. americká divize ( krátce také 82. a 101. americká výsadková divize )

1. polská obrněná divize

Královská nizozemská brigáda

1. samostatná československá obrněná brigáda

Od listopadu 1944 do února 1945 stáli Kanaďané v defenzívě a drželi obvod, který probíhal 200 mil od německých hranic přes Nizozemsko k francouzskému přístavu Dunkerque. Útok proti Reichswaldu začala 1. kanadská armáda 8. února. Setkávala se s německým odporem, který stále rostl. S příjezdem útvarů z Itálie byly nyní pro závěrečnou ofenzívu proti Německu k dispozici dva sbory a 24. března začali Kanaďané překračovat řeku Rýn. Německý odpor v západním Nizozemsku skončil 28. dubna. II. kanadský sbor byl nasazen v severním Nizozemí a Německu k ochraně levého křídla 2. armády. Prudké boje zde pokračovaly až do 4. května 1945. Jedenáctiměsíční tažení stálo 1. kanadskou armádu  3 680 důstojníků a více než 44 000 mužů, z čehož 12 579 padlo.

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      design by Jakub M.             admin \ archiv aktualizací \ o webu \ kontakt