Dánská armáda • Druhá světová válka • druhasvetova.com

 

Dánská armáda

Mírový stav dánské armády vycházel ze zákona o obraně z roku 1937. Ten nařizoval vytvoření dvou divizí, ženijního a protiletadlového pluku, dopravního praporu, menších jednotek letectva, posádky ostrova Bornholm + samozřejmě vrchního velení. Vrchním velitelem byl král Kristián X.

Ve druhé polovině 30. let dosahoval početní stav dánských pěších praporů a pluků jen takového čísla, aby ( v době míru ) vytvořily malý administrativní štáb. Tyto štáby pak dostávaly na starost každý rok 6 600 branců, jenž byli následně rozděleni mezi jednotlivé jednotky. Konkrétní čísla byla následující:

Pěchota – 4 030

Dělostřelectvo – 1 120

Jezdectvo – 374

Ženisté – 300

Dánská tělesná garda – 465

 

( Obsluha těžkého kulometu Madsen , dobře je zde vidět typický tvar dánské přilby M1923 )

V předvečer německé invaze do země, 8. dubna 1940, mohlo dánské velení nasadit teoreticky 6 600 mužů + dalších zhruba 2 000 příslušníků nebojových jednotek, mnozí vojáci však v době útoku byli na dovolené a odhaduje se, že dalších asi 7 % bylo nezpůsobilých služby.

Jak již bylo zmíněno hlavní část dánské armády byla tvořena dvojící divizí, konkrétně tzv. Sjaellandskou a Jutskou. První z nich se skládala z 1., 4. a 5. pěšího pluku, 1. a 2. dělostřeleckého pluku, 12. protiletadlového a ženijního praporu, dále z tělesné gardy a gardového husarského pluku. Velitelství divize se nacházelo v dánské metropoli, v Kodani. Sestava Jutské divize byla následující – 2., 3., 6. a 7. pěší pluk, 3. dělostřelecký pluk, Jutský dragounský pluk, 14. protiletadlový a 2. ženijní prapor + ženijní pluk, její velitelství se nacházelo ve Viborgu.

(Možná nejznámější fotografie dánských vojáků z předválečného období ukazuje protiletadlové dělostřelce během výcviku)

Standardní zbraní dánských pěších pluků, respektive jejich příslušníků o celkovém počtu 3 000 mužů, byla puška Krag – Jorgensen M1884/24. Důstojníci byli taktéž vyzbrojeni pistolemi Bayard M1910. Podpůrnými zbraněmi byly lehké kulomety Madsen M1924, nebo těžké Madseny M1929. Poněkud zastarale, v době narůstající motorizace všech evropských armád, vypadalo 24 těžkých kulometů Madsen, které byly na bojiště přepravováni pomocí koňského spřežení. Dánské pěšáky podporovalo v rámci pluku 6 protitankových děl Bofors ráže 37 mm a 24 těžkých minometů. Dělostřelecké pluky byly standardně tvořeny štábem a čtyřmi prapory. Každý z nich měl tři baterie. Dánská armáda disponovala francouzskými kanony Schneider ráže 105 mm, původně německými 75 mm děly od firmy Krupp a další francouzskou zbraň zastupovaly Schneiderovy houfnice ráže 50 mm.

Během krátkého dánského odporu proti německé invazi, která vypukla 9. dubna 1940, bylo zabito 26 dánských vojáků, z toho 11 pěšáků, 12 letců a 3 pohraničníci. Po dánské kapitulaci, dovolili nacistické úřady dánské vládě a králi omezenou vládu. Dále bylo Dánům dovoleno ponechat si i vojenské jednotky, které však nesměly překročit 3 300 mužů. Většina z nich byla příslušníky Královské tělesné gardy. Další branci byli určeni k údržbám a opravám dánských pobřežních baterií, přístavů, letišť a dalších zařízení. K nim je nutné ještě přidat určitý počet záložních důstojníků a poddůstojníků, jež prováděli výcvik na vojenských školách. Postupem války, s tím jak rostly německé ztráty a přibývalo německých vojenských neúspěchů, zhoršovaly se i vzájemné vztahy mezi Němci a Dány. Definitivně byly dánské jednotky rozpuštěny v létě 1943, když Němci převzali jejich posádky, odzbrojili a zajali jejich příslušníky. V průběhu  války vstoupilo téměř 800 Dánů do britské armády, z nich více než 100 sloužilo po boku amerických jednotek v Grónsku.

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      design by Jakub M.             admin \ archiv aktualizací \ o webu \ kontakt