Švédi

Tradiční status Švédska nebránil jeho dobrovolníkům v účasti na ozbrojených konfliktech,hlavně však v sousedních státech.V roce 1918 pomáhala jedna švédská brigáda ve Finsku,které po rozpadu ruského imperiálního státu bojovalo za svou samostatnost.V letech 1918 – 1919 pomáhali dobrovolníci Estonsku proti stejnému nepříteli.Jejich účast vyjadřovala nordickou solidaritu a pomoc proti expanzi ruské komunistické revoluce.Stejným motivem byla vedena účast dobrovolníků ve španělské občanské válce na straně generála Franca.Ohrožení Finska se opakovalo v zimní válce v letech 1939 – 1940 postupem Rudé armády.Tehdy generál Ernst Linder,veterán z předešlé finsko – sovětské války,znovu velel brigádě s počtem 8 000 mužů.Švédská pomoc byla rozšířena v únoru 1940 o letecký svaz s devíti bombardéry a dvanácti stíhačkami..Zvýšit účast na 20 000 mužů však švédský parlament odmítl.Celkem se této války zúčastnilo asi 2 000 Švédů.

( Himmler na inspekci u 5.tankové divize SS Wiking rozmlouvá s jejími švédskými příslušníky )

Německo – sovětskou válku v roce 1941 považoval švédský parlament za příliš velký a nebezpečný konflikt a snažil se zachovat neutralitu.Porušil ji však sám svým rozhodnutím povolit železniční transport pro 163.německou pěší divizi z Osla v Norsku na finské území.Účast švédských dobrovolníků byla odmítnuta,ale byla nabídnuta pomoc švédských instruktorů pro německou armádu.Německá strana chtěla případně spojit instruktory se švédskými dobrovolníky a když to bylo odmítnuto,zůstalo tentokrát Švédsko bez přímé účasti a švédští dobrovolníci mohli vstoupit pouze do finské armády.Neústupnost ze strany Švédska vyvolala v Berlíně podrážděné reakce a Reichsführer – SS Heinrich Himmler navrhoval jeho rozdělení,část připojit k Finsku a zbytkem rozšířit velkogermánskou říši.

Pro uskutečnění takové hrozby by však říše musela mít v zemi silnou politickou stranu.Počet členů všech radikálních organizací s národně socialistickým programem představoval ve Švédsku pouze 13 000.K tomu přispěl také malý počet dobrovolníků,kteří se již ve stranických sekretariátech přihlásili.Odhadovaný počet švédských dobrovolníků ve Waffen – SS se pohyboval od 40 do 600 mužů.Potvrzené číslo je 130 dobrovolníků,kteří válku přežili a vrátili se do své země.Na rozdíl od ostatních zemí byli ušetřeni pronásledování a soudních procesů a mohli se zařadit do poválečného občanského života.