Lotyši

Dobrovolníci z civilních osob a bývalé Lotyšské armády se začali organizovat do nepravidelných partyzánských útvarů současně s obsazováním země Rudou armádou.Počet takto organizovaných lotyšských dobrovolníků byl nejvyšší ze všech tří baltských států.Po zahájení nepřátelství mezi Německem a Sovětským svazem ( 21.června 1941 ) a během postupu německé armády se účastnili osvobozování lotyšských měst a hlavní město Riga bylo částečně osvobozeno již před příchodem německé armády.Z těchto dobrovolníků byly pak organizovány prapory Schuma ( policejní prapory ) s čísly 22.,25.,286. – 293.a 311. – 328.Nejznámějším útvarem s bojovou činností byl 17.Zemgale prapor s posádkou v hlavním městě Rize.Slučováním na vyšší úrovni vznikly:

1.lotyšský dobrovolnický policejní pluk Riga

2.lotyšský dobrovolnický policejní pluk Kurland

3.lotyšský dobrovolnický policejní pluk

Pohraniční a strážní pluk

( Pochod lotyšských dobrovolníků,příslušníků Waffen – SS )

Vyzbrojeny a vystrojeny byly částečně bývalým československým trofejním materiálem s lotyšským nárukávním znakem s nápisem Latvia.Kromě služby v těchto plucích,byli již dobrovolníci zařazeni také do útvarů Waffen – SS.Litevská civilní správa nabídla německým okupačním úřadům Lotyšskou legii v počtu 10 000 mužů s podmínkou,že po skončení války bude Lotyšsku zaručena samostatnost.Tím bylo míněno,že Lotyšsko by mělo útvary policejní,vlastní SS,letectvo,pozemní síly a námořnictvo.Nebylo překvapením,že Hitler tuto nabídku odmítl.SS Hauptamt v Berlíně však měl tolik autority,že i přesto vznikla 15.lotyšská dobrovolnická divize SS,která se skládala ze tří pluků s čísly 32.,33. a 34.Do služby v ní se údajně přihlásilo 32 000 dobrovolníků.

V březnu 1944 vznikla další lotyšská divize Waffen – SS,19.divize SS s pluky 42.,43. a 44.Jejich stavy dosáhly 18 412 a 10 592 mužů.Od září 1943 měla lotyšská legie také letecký útvar,do něhož se přihlásilo zhruba 1 200 dobrovolníků.Od ledna 1943 německá armáda ustupovala v obranných bojích na celé čáře východní fronty.Lotyšské útvary měly těžké ztráty a pád do zajetí znamenal jistou smrt.Část dobrovolníků se zachránila útěkem na německé území a zajetím západními Spojenci.Počet obětí lotyšského obyvatelstva za jednoleté sovětské okupace země v letech 1940 – 1941 dosáhl 34 250 usmrcených a odvlečených osob.