Bazooka – Druhá světová válka – druhasvetova.com

 

Bazooka

Základní technické údaje: Bazooka M1A1

Ráže: 60 mm, délka: 1,384 m, hmotnost: raketnice 6,01 m, raketa 1,54 kg, dostřel: maximálně 600 m, počáteční rychlost: 82,3 m/s, průbojnost: 119,4 mm pancíře

Americká Bazooka patřila mezi původní konstrukce zbraní 2. světové války. Základ k jejímu vzniku položily výzkumy raketové techniky prováděné zkušební zbraní v Aberdeenu ve státě Maryland od roku 1933. Zbraň byla do pravidelné aktivní služby u vojsk zařazena počátkem roku 1942. Poprvé se dočkala bojového použití v listopadu 1942 v severní Africe. Proti pancířům vojsk Osy se však poprvé uplatnila až v následujícím roce. Celé označení prvního typu znělo 2,36“ raketový vrhač M1. Vystřelovaná raketa nesla označení M6A3, k výcvikovým účelům sloužila raketa M7A3.

Bazooka byla velmi jednoduchou zbraní. V podstatě se jednalo o ocelovou trubku otevřenou na obou koncích, ze které se odpalovala raketa. K ovládání zbraně sloužila ramenní opěra nebo dřevěná pažba spolu se dvěma pistolovými rukojetěmi, které umožňovaly míření. U zadní rukojeti se nacházelo spoušťové ústrojí. Raketa měla elektrický zápal. Při nízkých teplotách před výletem rakety z raketnice nestačila shořet veškerá hnací náplň, přičemž mohlo dojít k ožehnutí obličeje střelce hořícím prachem. Zranění vojáka bránila malá kruhová drátěná mřížka upevněná bezprostředně za ústím raketnice.

V praxi se Bazooka mohla použít ke střelbě na jednotlivé cíle až do vzdálenosti 274 m. Obvykle však bojové vzdálenosti nepřesahovaly 90 m. Brzy po vstupu Bazooky M1 do služby u armády ji nahradila modernější verze M1A1. Byla to populární zbraň, která svojí kumulativní bojovou hlavicí dokázala ničit téměř všechny tanky nepřítele. Zpravidla ji obsluhovali dva muži, z nichž jeden mířil a druhý nabíjel rakety a zapojoval elektrické obvody jejich zápalek. Bazooka se brzy uplatnila při plnění řady úkolů na bojišti. Dokázala účinně ničit betonové pevnůstky různých typů. Kromě toho mohla vytvářet trhliny v zátarasech z ostnatého drátu. Dala se použít i proti skupinovým cílům, jako byly automobilní parky, na vzdálenostech střelby až 600 m. Někdy se také uplatnila při vytváření průchodů minovými poli.

Existují záznamy o použití Bazooky proti dělostřeleckým zbraním při střelbě na krátkou vzdálenost. Hlavním úkolem Bazook však bylo ničení tanků. Němci ukořistili exempláře Bazooky M1 v Tunisku počátkem roku 1943. Z její koncepce potom vycházeli při stavbě své Raketenpanzerbüchse. Německé protějšky měly mnohem větší ráži. Američané zůstali u ráže 60 mm ještě po skončení 2. světové války. Později zavedli nový model M9, který se na rozdíl od M1 dal rozebrat na dvě části, což usnadnilo jeho přenášení a skladování. Před rokem 1945 se také vyvinuly dýmové a zápalné rakety. Většinou se uplatnily na tichomořském válčišti. S koncem války byla do výzbroje zavedena celohliníková verze M18. Do konce války se vyrobilo celých 476 628 Bazook všech typů a 16,6 milionu příslušných raket všech druhů.

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      design by Jakub M.             admin \ archiv aktualizací \ o webu \ kontakt