Stridsvagn m/42
Základní technické údaje: Strv m/42
Posádka: 4, hmotnost: 22,5 t, rozměry: délka 6,215 m, šířka 2,34 m, výška 2,585 m, pohonná jednotka: verte TM dva motory Scania – Vabis 603/1 o výkonu 325 HP, výkony: max. rychlost 42 km/h, dojezd na silnici 150 km, brodění: 0,90 m, příkop: 1,67 m, pancéřování: 9 – 55 mm, výzbroj: kanon L/34 ráže 75 mm m/41 + čtyři kulomety m/39 ráže 8 mm
Stridsvagn m/42 byl první tank ve výzbroji švédské armády, jenž byl vyzbrojen kanonem ráže 75 mm. Svůj původ odvozuje, od 16tunového lehkého tanku Lago, jenž byl vyráběn ve společnosti AG Landsverk pro potřeby maďarské armády pod označením Landsverk L – 60. Švédové však do výzbroje chtěli zařadit vozidlo s výkonnější výzbrojí a proto nakonec vznikl Strv m/42, jenž nesl ve věži lafetovaný kanon L/34 ráže 75 mm, který měl podobné balistické charakteristiky jako německý 75 mm kanon L/24.
Švédská armáda objednala prvních 100 vozidel Stridsvagn m/42 v listopadu 1941. Jelikož byla v těchto strojích zamontována elektromagnetická převodovka, měla vozidla označení Strv m/42 TM ( kde písmeno T odkazuje k instalaci dvou motorů a písmeno M prozrazovalo elektromagnetickou převodovku ). Na začátku roku 1942 přišla objednávka na dalších 60 vozidel, které byly nakonec postaveny v licenci u společnosti Volvo. Pět vozidel této série bylo vybaveno výkonnějšími motory Volvo A 8B. Změnou byla i náhrada elektromagnetické převodovky, převodovkou hydraulickou. Označení vozidel potom bylo Strv m/42 EH ( kde písmeno E znamenalo, že vozidlo má již pouze jeden motor a H, že je vybaveno hydraulickou převodovkou ). Další verzí byl Stridsvagn m/42 TH, která byla znovu vybavena dvojící motorů, ale nesla hydraulickou převodovku. V létě 1942 přišla objednávka na celkem 80 vozidel ( 70 strojů verze m/42 TH a 10 verze m/42 EH ).
Stridsvagn m/42 všech verzí byl vyráběn od dubna 1943 do ledna 1945 a do té doby vzniklo celkem 282 vozidel. O výrobu se podělili dva výrobci, mateřský Landsverk, tam vzniklo 180 strojů a firma Volvo, kde bylo zkompletováno celkem 102 vozidel. Celkem 225 tanků Strv m/42 bylo poháněno dvojicí motorů Scania, zbývající byly vybaveny pohonnými jednotkami Volvo. V letech 1957 – 1960 probíhala modernizace tanků verze TH a TV ( celkem 225 kusů ). Ta nakonec přinesla vozidlo Stridsvagn m/44, čtyřmístný tank vyzbrojený výkonnějším kanonem ráže75 mm, jehož poslední stroje, byly z výzbroje švédské armády vyřazeny až v roce 1984. Modernizace se však nevyhnula ani verzi m/42 EH, tedy vozidlu pouze s jedním motorem, které se stalo základem typu Infanterikanonvagn m/73, vozidlu pro podporu pěchoty. Úprava spočívala především v sejmutí věže a jejím nahrazení pevnou uzavřenou nástavbou. Nepotřebné tankové věže poté sloužily jako stálé dělostřelecké baterie podél švédského pobřeží, či jako ochrana přístavů a letišť.