Wilton Fijenoord • Druhá světová válka • druhasvetova.com

 

Wilton Fijenoord

 

Základní technické údaje: Wilton Fijenoord

 

Posádka: 3, hmotnost: 4,5 t, rozměry: délka 5,06 m, šířka 2,20 m, výška 2,30 m, pohonná jednotka: benzinový 4válec Krupp o výkonu 60 k, výkony: max. rychlost na silnici 70 km/h, dojezd na silnici 250 km, pancéřování: 10 mm, výzbroj: tři kulomety ráže 7,92 mm

16. srpna 1933 nizozemské ministerstvo pro správu kolonií uvolnilo 25 500 guldenů na program výstavby 3 obrněných automobilů, určených pro službu v Nizozemské východní Indii ( původně se uvažovalo o 6 vozidlech ). Na konstrukci spolupracovali nizozemští konstruktéři s německými kolegy, neboť za základ stroje byl vzat třínápravový podvozek německého nákladního automobilu Krupp L2H43 koncepce 6x4 ( proto je vozidlo označováno i jako Wilton Fijenoord/Krupp L2H43 ). Pancéřovou nástavbu s otočnou věží pak vyprodukovala loděnice Werft Maatschappij Wilton – Fijenoord, která musela splnit podmínku pasivní ochrany, chránící posádku před střelami z kulometu na vzdálenost minimálně 30 metrů.

Pancéřová korba se skloněnými stěnami, jejichž řešení zvyšovalo odolnost proti zásahům, byla snýtována z ocelových plechů o tloušťce 10 mm, podlaha a strop byly silné pouze 3 mm. Na stropní desce se nacházela plně otočná věž, vybavená výkonným elektrickým ventilátorem. Ten odváděl z jejího interiéru spaliny, vznikající při střelbě a znepříjemňující vojákům ve věži práci. Vozidlo poháněl benzinový 4válec Krupp, dávající maximální výkon 60 koní, dovolující na rovné silnici jet rychlostí až 70 km/h. Nádrž na 65 litrů dovolovala stroji ujet bez natankování vzdálenost až 250 kilometrů.

Výzbroj obrněného automobilu Wilton Fijenoord tvořily tři kulomety ráže 7,92 mm, pro které se uvnitř bojového prostoru přepravovalo 6 000 nábojů. Kulomety se nacházely po jednom v přídí a v zádi vozidla a v čelní stěně věže. Do budoucna se uvažovalo o možnosti výměny věžového kulometu za švýcarský kanon Solothurn ráže 20 mm. Posádku stroje tvořil velitel, který zároveň obsluhoval kulomet ve věži, řidič, který také vedl palbu z příďového kulometu a druhý řidič, který obsluhoval kulomet v zadní stěně korby. Otáčení věže bylo usnadněno využitím části rámu jízdního kola s jeho převodem.

Obrněné automobily byly testovány v provinciích Severní Brabantsko a Limburg. Během zkoušek se ukázaly spolehlivými a splnily prakticky všechny na ně kladené požadavky. V dubnu 1934 bylo jedno vozidlo naloděno na nákladní loď, která následně odplula na Jávu. Zde bylo používáno k průzkumu a příležitostnému potlačování revolucí místního domorodého obyvatelstva. Delší provoz však ukázal, že jeho motor má značné problémy s benzínem, vyráběným místní rafinérií, jehož složení a oktanové číslo nebyly pro provoz vhodné. Jedinou možností bylo používání kvalitní leteckého benzínu, což zase ale omezovalo akční rádius obrněnce do oblastí kolem místních leteckých základen. Nakonec nizozemská armádní komise usoudila, že bude nejlepší vozidlo odeslat zpět k výrobci. Nizozemci navíc došli k závěru, že poměrně těžký stroj bude vhodnější na kvalitních evropských silnicích a především mostech s větší nosností než na Jávě.

Všechna tři vozidla tak znovu prošla zkouškami v Nizozemí, nakonec se však armáda rozhodla do výzbroje zařadit levnější švédské obrněné automobily od firmy Landsverk. Dvě vozidla pak Nizozemci v roce 1935 odprodali do Brazílie, třetí zůstal v továrně pro různé experimenty a další vývoj. 1. června 1936 nakonec nizozemská armáda toto vozidlo převzala. Sloužilo pak v rámci mobilního dělostřeleckého sboru. Během německé invaze do země, která vypukla 10. května 1940, nebylo vozidlo nasazeno do obranných bojů, což jej pravděpodobně uchránilo před zničením. Po kapitulaci nizozemské královské armády se stalo kořistí Wehrmachtu. Pro svou ojedinělost a snad i německý původ bylo zařazeno mezi exponáty berlínského technického muzea. V dubnu 1945 jej Němci zprovoznili a vyslali do obranných bojů v ulicích rozpadajícího se hlavního města. Pozoruhodný obrněný automobil Wilton Fijenoord byl zničen sovětskými vojáky přímo před vchodem do Říšského kancléřství. Po skončení války byl jeho vrak sešrotován.

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      design by Jakub M.             admin \ archiv aktualizací \ o webu \ kontakt