Lehký tank Toldi I – Druhá světová válka – druhasvetova.com

 

Lehký tank Toldi I

Základní technické údaje: Toldi I

Posádka: 3, rozměry: délka 4,75 m, šířka 2, 14m, výška 1,87 m, hmotnost: 8,5 t, pohonná jednotka: benzinový 8válec Büssing – NAG L8V/36TR V – 8 o výkonu 155 k, výkony: max. rychlost 50 km/h, dojezd 200 km, příkop: 175 cm, brodění: 70 cm, pancéřování: 5 – 13 mm, výzbroj: protitanková puška 2cm 36 M + 8 mm kulomet 34/37 M se zásobou 208 nábojů pro pušku a 2 400 nábojů pro kulomet

Toldi I.JPG

Honvédség měl na začátku 30. let dva typy lehkých tanků a tančíky Fiat Ansaldo. Lehké tanky z 1. světové války byly ale beznadějně zastaralé a tančíky neměly ani pancéřování, ani výzbroj, aby mohly být kvalifikovány jako lehké tanky. Maďarská armáda zakoupila v únoru 1937 jeden německý PzKpfw I Ausf. A, ale ani ten se pro plánovaný účel nehodil. V březnu 1937 byl objednán jeden švédský lehký tank L – 60B, vyvinutý firmou Landsverk AB z Landskrony. Tank dorazil rychle a bylo mu přiděleno registrační číslo H – 004. Během vyhodnocovacích zkoušek se L – 60B ukázal být mnohem lepší než PzKpfw I i Straussler V – 4, takže Maďarsko v roce 1938 zakoupilo od Landsverku výrobní licenci. Podle podmínek licence se Maďaři rozhodli použít německý motor Büssing – NAG L8V/36Tr a svou standardní protitankovou pušku 36 M.

V únoru 1939 dostala firma Ganz první objednávku na 80 tanků označených 38 M Toldi k. hk. ( könnyü harckocsi – lehký tank ). Mimochodem Toldi byla historická postava, slavný maďarský rytíř ze 14. století. Výroba byla rozdělena stejným dílem mezi firmy Ganz a MÁVÁG, z nichž každá vyrobila v letech 1940 – 1941 40 vozidel. Armáda dostala první tanky 13. dubna 1940, poslední 14. března 1941. Motory Büssing – NAG byly dováženy z Německa. Kanon ráže 20 mm a 8 mm kulomet Gebauer 34/37 AM byly výrobkem Danuvie v Budapešti. Pancéřové desky byly také vyráběny v Maďarsku. Na začátku jara 1941 objednala armáda dalších 110 tanků, označených 38 M Toldi II. Na rozdíl od Toldi I dostal tento model zesílené torzní tyče a novou radiostanici ( R – 5a namísto R – 5 ), která používala prutovou anténu místo původní smyčkové. Motory Büssing – NAG byly již v licenci vyráběny v Maďarsku.

Tanky Toldi I nesly radiostanici R – 5 ( původně italskou Marolli R.3.CV ) s nápadnou smyčkovou anténou na věži. Pět vozů Toldi I bylo v roce 1943 opraveno a přestavěno firmou Ganz na obrněné ambulance označené jako 43 M Toldi Egészégügyi k. hk. ( zdravotnické ). Ty byly vybaveny kovovými držáky na vrchu vozidla, které nesly dvoje nosítka. Tyto pancéřované neozbrojené ambulance byly předány 2. armádě a použity na frontě. Mobilní sbor, postavený 1. prosince 1940 podle plánu Huba I, sestával ze dvou motorizovaných a dvou jezdeckých brigád. Každá z těchto jednotek měla ve svých přezvědných praporech tanky Toldi. Svůj křest ohněm si tanky Toldi odbyly během záboru severního Sedmihradska v září 1940. Během jugoslávské kampaně v roce 1941 měla každá ze dvou motorizovaných a dvou jezdeckých brigád 20 tanků Toldi, což činilo celkem 80 strojů. Operace Barbarossa se zúčastnila 1. a 2. motorizovaná a 1. a 2. jezdecká brigáda s tanky Toldi. Tyto jednotky měly dohromady 81 vozidel. V listopadu 1941 se mobilní sbor vrátil domů k doplnění a náhradě ztrát. Z 95 tanků Toldi ( v tomto počtu jsou započítány i tanky Toldi II ) jich muselo 62 podstoupit generální opravu.

Tanky Toldi se hodily pro průzkum a spojovací a strážní úkoly, ale pro boj byly v roce 1941 již naprosto nevyhovující. Navíc se během dlouhých přesunů v SSSR ukázalo, že jsou mechanicky nespolehlivé a jejich motor je slabý. Od té doby se tanky Toldi používaly výhradně jako průzkumná vozidla. 1. obrněná polní divize byla postavena podle organizace založené na plánu Huba II. Podle plánu Huba III byl v roce 1943 postaven 1. obrněný sbor se dvěma obrněnými a jednou jezdeckou divizí. Každá obrněná divize měla četu s 5 tanky Toldi u každé tankové roty a u velitelství praporu a pluku, každá divize disponovala celkem 55 těmito stroji. Tanky Toldi byly používány jako výcviková vozidla 1. jezdeckou divizí a nově vytvořenými prapory útočných děl.

Toldi bojovaly s 2. obrněnou divizí ve východní Haliči a rovněž s 1. jezdeckou divizí v Polsku. Tanky Toldi a obrněné automobily Csaba byly zařazeny do obrněných předzvědných praporů 1. a 2. motorizované brigády mobilního sboru postaveného v roce 1940. Každý prapor měl četu s 5 obrněnými automobily Csaba a rotu se dvěma četami, každou s 5 stroji Toldi. Během reorganizace podle plánu Huba II, započaté v říjnu 1941, byly dva ze čtyř cyklistických praporů mobilních brigád přeměněny na tankové prapory, každý s plánovaným stavem tří rot lehkých tanků, jedné roty středních tanků a dvou rot stíhačů tanků ( každá rota měla 22 vozidel ). Na počátku roku 1941 měly motorizované brigády konečnou organizaci, se kterou se zúčastnily jugoslávské kampaně a prvních fází invaze do SSSR. V listopadu 1941 se mobilní sbor vrátil, protože většina jeho obrněných vozidel musela být buď opravena, nebo nahrazena novými. Maďarsko v té době ještě stále nemělo ani vhodný střední tank, ani stíhač tanků. Pro stíhač tanků se maďarská armáda obrátila opět na firmu Landsverk, od níž koupila prototyp vozidla L 62, který spojoval osvědčený podvozek tanku Toldi se 40 mm kanonem Bofors. Tak vznikl stíhač tanků Nimród, jehož prototyp byl postaven v říjnu 1941.

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      design by Jakub M.             admin \ archiv aktualizací \ o webu \ kontakt