Panhard et Levassor Type 178 – Druhá světová válka – druhasvetova.com

 

Panhard et Levassor Type 178

Základní technické údaje: Automitrilleuse Panhard et Levassor Type 178

Posádka: 4, hmotnost: 8,5 t, rozměry: délka 4,79 m, šířka 2,01 m, výška 2,31 m, pohonná jednotka: zážehový vodou chlazený motor o obsahu 6,33 litru o výkonu 105 k ( 78 kW ), výkony: nejvyšší rychlost na silnici 72 km/h, dojezd na silnici 300 km, brodivost 0,6 m, stoupání 40°, svislá překážka 0,3 m, příkop 0,6 m, pancéřování 7 – 20 mm, výzbroj: kanon ráže 25 mm, nebo dvojče kulometu ráže 7,5 mm či později 47 mm kanon

Obrněné vozidlo Panhard et Levassor Type 178 se začalo vyrábět v roce 1935. Vzniklo dalším vývojem konstrukce známé pod označením TOE – M – 32, určené pro službu ve francouzských koloniích v severní Africe. Výzbroj vozidla TOE – M – 32 tvořil 37 mm kanon. Panhard použil toto vozidlo jako základ pro vývoj nového typu s pohonem všech čtyř kol podle požadavků francouzské armády. Motor se přemístil dozadu. Výsledkem byl obrněný transportér Panhard Type 178. Jeho výzbroj byla různá, některá vozidla měla 25 mm kanon, jiná kulometné dvojče ráže 7,5 mm. Velitelská vozidla měla rozšířené spojovací vybavení, ale zpravidla žádnou výzbroj. Panhard Type 178 se rovněž označoval jako Panhard model 1935.

Panhard Type 178 se začal vyrábět pro potřeby průzkumných skupin francouzských pěších a jízdních jednotek. Výroba běžela pomalu. Do roku 1940 se přesto podařilo vyrobit významné množství těchto strojů, které se tak mohly zapojit do bojů následujících po vpádu Němců do Francie v květnu 1940. Mnohé Panhardy byly ve výzbroji jednotek rozptýlených na velkém území. Nemohly proto nijak významně zasáhnout do bojů, mnohé se staly kořistí Němců. Těm se konstrukce vozidla zamlouvala a rozhodli se zařadit je do vlastní výzbroje pod označením Panzerspähwagen P 204 ( f ). Některá vozidla dostala 37 mm kanony nebo německé kulomety. Část jich zůstala ve Francii, kde je používaly okupační německé posádky. Jiná putovala do Sovětského svazu, kde sloužila ke střežení rozsáhlých prostorů fronty před sovětskými partyzány.

Několik jich bylo upraveno pro jízdu po železnici, kdy jejich kola s pneumatikami nahradily ocelové obruče. Některé z těchto železničních úprav byly vybaveny zvláštní spojovací technikou a nápadnou rámovou anténou. Zřejmě nejneobvyklejší osud mělo 45 vozidel Panhard 178, které francouzské jízdní jednotky skryly před Němci po porážce v roce 1940. V letech 1941 – 1942 je příslušníci hnutí odporu připravili na boj proti Němcům. Původní vozidla neměla věže a tak je francouzští odbojáři vyrobili Němcům přímo pod nosem. Vyzbrojili je 25 nebo 47 mm kanony nebo kulomety. Obrněná vozidla potom byla tajně rozmístěna do center odporu většinou v neokupované části Francie. Mnohá z nich ukořistili Němci po okupaci zbytku Francie v roce 1942.

 Po osvobození byla výroba vozů Panhard  178 znovu zahájena v srpnu 1944 v továrně Renault u Paříže. Nové vozidlo bylo osazeno větší věží vyzbrojenou 47 mm kanonem. Později dostalo označení Panhard 178B.Nové obrněnce obdržely francouzské jízdní jednotky, které je pak používaly ještě mnoho let po roce 1945. Některé Panhardy 178B se zúčastnily bojů v Indočíně. Poslední stroje byly ze služby vyřazeny v 60.letech.

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      design by Jakub M.             admin \ archiv aktualizací \ o webu \ kontakt