Výsadková doková loď (LSD) • Druhá světová válka • druhasvetova.com

 

Výsadková doková loď (LSD)

Základní technické údaje: LSD

Výtlak: standardní 4 270 t, plný 7 950 t, rozměry: délka 139,5 m, šířka 22,0 m, ponor 5,3 m, pohon: ( LSD 1 – 8 ) dvě sady parních strojů o výkonu 8 203 kW a dva hřídele, nebo ( ostatní ) dvě sady parních turbín o výkonu 5 593 kW ( 7 500 shp ) a dva hřídele, výkony: nejvyšší rychlost ( LSD 1 – 8 ) 17 uzlů nebo ( ostatní ) 15,5 uzlu, dosah 14 830 km při rychlosti 15 uzlů, výzbroj: jedno 127 mm nebo ( u britských lodí ) 76 mm univerzální dělo a šest zdvojených 40 mm nebo 16 jednohlavňových 20 mm protiletadlových děl, nosnost: dva LCT ( 3 ) či LTC ( 4 ), nebo tři LTC ( 5 ), nebo 36 LCM, posádky výsadkových člunů ( počet kolísal podle nesených člunů ) a 263 vojáků, posádka: 254 důstojníků a mužů

Výsadková loď LSD.jpg

V posledních 40 letech postavili Američané tolik LSD a odvozených typů, že je odpustitelný předpoklad o původu této koncepce u US Navy. Ve skutečnosti však úvodní projekt vznikl ve Spojeném království jako nosič tehdy připravovaných největších výsadkových tankových člunů LCT. Čluny LCT nebyly považovány za odolné v tvrdém počasí, ale v naloženém stavu byly příliš těžké pro nákladní lodě LSS či LSG. Proto vznikla myšlenka na jejich vplouvání a vyplouvání ze samohybného plovoucího doku. Projekt byl poté předán Američanům k dokončení a realizaci v rámci Smlouvy o půjčce a pronájmu. Bylo požadováno celkem sedm lodí, ale nakonec Američané postavili dalších dvacet na vlastní účet. Všech 27 lodí bylo spuštěno na vodu v letech 1942 – 1946.

Lodě byly konstruovány kolem pontonové paluby ( dna doků ), dost velké pro dva LCT. Tu uzavíraly stěny doku a záďová vrata v celé šíři lodi, výklopná kolem dolní hrany. Od předního okraje doku byla loď zcela obyčejná. Všechny měly parní pohon, prvních osm parními stroji Uniflow a posledních sedm konvenčními turbínami. Ty byly výhodnější, protože stroje i kotle byly díky menší výšce uloženy pod pontonovou palubou. Vstupy vzduchu a komíny byly vyvedeny po stranách, aby nezasahovaly do volného prostoru doku. Pozdějším doplňkem byla možnost překrytí doku dočasnou palubou a naložení motorových vozidel a jiného nákladu pomocí jeřábu.

Lodě LSD se osvědčily jako mimořádně stabilní, boky pod nízko položenou čárou ponoru byly vychýleny dovnitř, což zmenšovalo potřebný objem balastních nádrží, potřebný k vyvážení lodi. Objem balastních nádrží byl ohromný a v praxi nebyl zdaleka využíván. Zaplavení trvalo 1,5 hodiny a vyčerpání vody 2,5 hodiny, i při průtoku 69 650 litrů za minutu. Původně se na pontonové palubě počítalo s dělícími vraty, ale očekávaná rázová vlna při otevření doku se nedostavovala. Koncepce LSD se také stala základem dnešních nákladních Ro – Ro lodí.

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      design by Jakub M.             admin \ archiv aktualizací \ o webu \ kontakt