Saab 21 • Druhá světová válka • druhasvetova.com

 

Saab 21

Základní technické údaje: Saab 21 A – 3

Typ: jednomístný stíhací letoun, pohonná jednotka: kapalinou chlazený motor Daimler – Benz DB 605 B o výkonu 1 085 kW, výkony: max. rychlost 640 km/h, výkony: stoupání 15 m/s, dostup 11 000 m, dolet 750 km, hmotnost: prázdná 3 250 kg, plná 4 150 kg, rozměry: délka 10,45 m, rozpětí 11,6 m, výška 3,97 m, výzbroj: kanon Hispano – Suiza ráže 20 mm, nebo kanon Bofors stejné ráže, čtyři kulomety ráže 13 mm, dva v přídi a dva v křídlech + možnost nést lehké pumy, nebo rakety

Saab 21.jpg

Švédská neutralita během 2. světové války byla zajišťována prostřednictvím politiky velké ozbrojené síly. Nicméně zemi se vzhledem ke své neutralitě nedostávalo moderních zahraničních zbraní. V roce 1939 začaly přípravné práce na nový přepadový stíhací letoun švédského letectva. Stroj měl být vybaven britskou pohonnou jednotkou Bristol Taurus, ale neustále problémy s tímto motorem nakonec celý projekt ukončily. V roce 1941 si však situace vyžádala oprášení celého projektu, vzhledem k nutnosti zařadit do výzbroje nový stíhač pro ochranu švédského vzdušného prostoru.

U firmy Saab tak následně došlo k vývoji letounu Saab 21. Stroj se vyznačoval neobvyklou konstrukcí. Pohonná jednotka, licenčně stavěný motor Daimler – Benz DB 605, byla umístěna za kokpit do tzv. tlačného uspořádání, kdy vlastně vrtule tlačila stroj kupředu. Nevýhodou tohoto uspořádání bylo nebezpečné opuštění letounu pomocí padáku, který mohl být nasán do motoru, jaké následky to pak mělo pro pilota, je snadné si představit. Firma Bofors tento problém vyřešila v roce 1943, když zkonstruovala vystřelovací sedačku. Výhodou letounu byl příďový podvozek, který piloti oceňovali hlavně při pojíždění, když umožňoval ze stroje dobrý rozhled. Saab 21 se vyznačoval též silnou výzbrojí umístěno v přídi. Poválečné rozsáhlé úpravy základní verze Saab 21 vedly po instalaci proudových motorů de Havilland Goblin ke vzniku letounu Saab J 21R

Prototyp Saab 21 vzlétl poprvé koncem července 1943. Bohužel kvůli špatně nastaveným vztlakovým klapkám stroj, pilotovaný pilotem Claesem Smithem, narazil na konci vzletové dráhy do plotu a došlo k poškození podvozku. Druhý vzlet však již proběhl bez problémů a letoun poté i úspěšně přistál. Do konce prosince 1945 bylo švédskému letectvu dodáno 54 sériových letounů Saab 21 A – 1. V letech 1946 – 1947 pak následovaly verze Saab 21 A – 2 s revidovanou výzbrojí a Saab A – 3, což byl stíhací bombardér, jenž byl schopen přepravovat neřízené rakety a pumy. Konstruktéři plánovali též verzi Saab 21 B, která měla být vybavena třemi kanony ráže 20 mm v přídi, měla nést radar a pohonné jednotky Daimler – Benz DB 605 E nebo Rolls – Royce Griffon. Nakonec však k výrobě verze B nedošlo. Letouny Saab 21 byly z výzbroje švédského letectva vyřazeny v roce 1954.

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      design by Jakub M.             admin \ archiv aktualizací \ o webu \ kontakt