Messerschmitt Bf 110
Základní technické údaje: Messerschmitt Bf 110C – 4
Typ: dvoumístný těžký stíhací letoun, pohonná jednotka: dva 12válcové invertní řadové pístové motory Daimler – Benz DB 601A o výkonu 820 kW ( 1 100 koní ), výkony: max. rychlost: 560 km/h ve výšce 7 000 m, počáteční stoupavost 660 m/min, dostup 10 000 m, dolet 775 km, hmotnost: prázdná 5 200 kg, plná 6 750 kg, rozměry: délka 12,65 m, rozpětí 16,27 m, výška 3,5 m, výzbroj: dva pevné 20 mm kanony MG FF a čtyři pevné 7,92 mm kulomety MG 17 v přídi, 7,92 mm pohyblivý kulomet MG 15 v zadní části kabiny
Prvním německým pokusem v oblasti těžkých dvoumotorových a dvoumístných stíhaček se stal Messerschmitt Bf 110 navržený v roce 1934. První let absolvoval 12. května 1936, v letech 1937 – 1938 následovaly předsériové stroje modifikace Bf 110A – 0 s motory Junkers Jumo 210G a s výzbrojí tvořenou dvěma dopředu zaměřenými 20 mm kanony a čtyřmi 7,92 mm kulomety, jež doplňoval 7,92 mm pohyblivý kulomet v zadní části kabiny. Roku 1939 dostala Luftwaffe své první Bf 110C s motory Daimler – Benz DB 601A. Proti Polsku je nasadila jako stíhačky i stíhací bombardéry a v této roli je používala ještě i v roce 1940. V modifikaci Bf 110C – 5 sloužil letoun jako průzkumný.
Dálkové Bf 110D nastoupily do služby v roce 1940, přičemž subvarianty této verze si poprvé vyzkoušely i noční stíhání. V dalších modifikacích sloužily Bf 110D s tropickými filtry a jako stíhací bombardéry. Letouny Bf 110E se rovněž osvědčily jako stíhací bombardéry, pohon jim zajišťovaly motory DB 601E, pohonné jednotky DB 601E bychom nalezli i u letounů řady Bf 110F. Přestože se všechny Bf 110 vyznačovaly vysokou rychlostí, brzy se přišlo na to, že v konfrontaci s jednomístnými stíhacími letouny táhnou za kratší konec provazu. Od roku 1941 se proto začaly používat především k útokům proti pozemním cílům a jako noční stíhačky.
Stroje verze Bf 110F – 4 dostaly do nástavby pod trup dvojici 30 mm kanonů a letouny Bf 110F – 4/U1 zkoušely dva šikmo vzhůru střílející kanony v trupu. Řada Bf 110G dostala motory DB 605B, s nimiž sloužily v kategoriích stíhací bombardér, průzkumný letoun i noční stíhačka, některé subvarianty dostaly 37 mm kanon. Bf 110G s radarem představovaly v letech 1943 – 1945 páteř nočního stíhacího letectva Luftwaffe. Na konci války se pokoušely zasáhnout při obraně Říše i za denního světla.