Fiat CR.42 Falco - druhá světová válka | druhasvetova.com

 

Fiat CR.42 Falco

Základní technické údaje: Fiat CR.42 Falco

Typ: jednomístný stíhací letoun, pohonná jednotka: hvězdicový pístový motor Fiat A74 R1C 38 o výkonu 626 kW ( 840 koní ), výkony: max. rychlost 441 km/h ve výšce 6 000 m, výstup do výšky 6 000 m/9 minut, dostup 10 100 m, dolet 780 km, hmotnost: prázdná 1 784 kg, plná 2 295 kg, rozměry: rozpětí 9,7 m, délka 8,26 m, výška 3,05 m, výzbroj: dva 12,7 mm kulomety Breda – SAFAT v přídi u některých letounů navíc další dva 12,7 mm kulomety pod spodním křídlem, na závěsech dvě 100 kg pumy

Fiat CR.42 Falco ( sokol ), dvojplošník srovnávaný s letounem Gloster Gladiator, s nímž se v letech 1940 – 1941 často střetával, poprvé vzlétl až roku 1939, což se zdá těžko pochopitelným anachronismem. Konstrukce užívala obdobného Warrenova systému mezikřídelních vzpěr jako CR.32 z roku 1933, z tohoto typu ostatně Falco postupným vývojem vznikl. Letoun CR.42 konstruktéra Celestina Rosatelliho poháněl hvězdicový motor Fiat A74 R1C 38 o výkonu 626 kW ( 840 koní ), který mu poskytoval maximální rychlost 441 km/h. Od září 1939 sloužily stíhačky Falco u tří Stormi ( přibližně pluků ) a v době kdy britské královské letectvo urychleně vyřazovalo své dvojplošníky Gloster Gladiator, italská Regia Aeronautica stejně horečně zvyšovala počet CR.42.

V červnu 1940, když Itálie vstoupila do války, působilo u čtyř Stormi ve Středomoří, dvou letek v Italské východní Africe ( dnešní Somálsko, Etiopie a Eritrea ) celkem 330 těchto nevýkonných strojů. Italské dvojplošníky se krátce zapojily do bojů ještě v rámci francouzské kampaně, 50 letounů tohoto typu se dostalo do italského expedičního sboru Corpo Aero Italiano, jenž se na konci bitvy o Británii podílel z belgických základen na útocích proti oblastem v jižní Anglii. Italské stíhačky ovšem beznadějně zaostávaly za britskými Hurricany. Na středním východě si CR.42 vedly mnohem lépe, především proto, že jejich soupeře zde představovaly především Gladiatory. Řecké kampaně se zúčastnilo jedno gruppo se třemi squadrigliemi CR.42, které s několika výjimkami obstálo velmi dobře, když ovšem na toto bojiště dorazily Hurricany, začaly italské ztráty narůstat.

Do východní Afriky dorazilo v přepravních klecích 51 letounů CR.42, které doplnily dosavadních 36 strojů téhož typu u 412. a 413.Squadriglie. V průběhu bojů italské stroje i zde podlehly útokům na zemi i ve vzduchu, ještě předtím ale stihly vybrat krvavou daň mezi zastaralými letouny britského a jihoafrického letectva v oblasti. V Západní poušti sloužily stíhačky CR.42 společně se stíhacími bombardéry CR.42AS u 5., 15. a 50. Stormi Assai ( útočný pluk ) až do listopadu 1942. Celkem vzniklo 1 781 letounů CR.42 ( část sloužila ve Švédsku a v Maďarsku  ), když ovšem v září 1943 uzavřela Itálie se Spojenci příměří, zbývalo v provozuschopném stavu již jen 64 těchto dvojplošníků.

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      design by Jakub M.             admin \ archiv aktualizací \ o webu \ kontakt